VZTAHY ORGÁNŮ

 Jelikož jsou všechny součásti složeny z jediné substance –„čchi“, která je řízená ze sebe sama pocházejícím zákonem jing-jangových proměn, proto je princip jejich fungování shodný.

 

Pět prvků a jin s jangem, tedy čchi, tvoří jak vesmír, tak lidské tělo a je tedy jedno druhého součástí. Tedy stejné principy a zákony fungování platí pro makrokosmos vesmíru stejně i pro mikrokosmos organismu člověka. Jednotlivé orgány vykonávají svou speciální funkci a zároveň ovlivňují ostatní orgány – celek řídí jednotlivost a jednotlivost ovlivňuje celek.

Orgány lidského organismu dle čínské medicíny

Základem je pět orgánů jinových „plných“ – cang (játra, srdce, slezina, plíce a ledviny). Jsou to protějšky pěti prvků v organizmu a řídí tak jeho chod s návazností na všechny jeho další součásti řízené těmito orgány cang a jeden bez druhého se nemohou obejít. Základní vztahy mezi orgány cang je jejich vztah rození a ovládání – vyplývající ze vztahu pěti prvků, jimž orgány cang odpovídají.

  • ledviny ~ voda
  • játra ~ dřevo
  • srdce ~ oheň
  • slezina ~ zem
  • plíce ~ kov

Postupně tak v tomto pořadí rodí ledviny játra (voda rodí dřevo), játra rodí srdce (dřevo rodí oheň) a tak dále až plíce (kov) rodí ledviny (vodu). V cyklu ovládání pak platí tento vztah „ob jedno“ tedy ledviny ovládají srdce (voda hasí oheň), játra ovládají slezinu (dřevo ovládá zem) a tak dále až opět plíce ovládají játra (kov ovládá dřevo).

Druhý směr vazeb je vztah povrch a nitro

Cang orgány mají každý k sobě jangový orgán fu – „dutý“ povrchový, jež řídí a které jsou na orgánech cang závislé (močový měchýř, žlučník, tenké střevo, žaludek a tlusté střevo). Mezi sebou jsou funkčně provázány i orgány fu.

Další souvztažností je propojení orgánů cang a určitých typů tkání či orgánů v těla

Myšleno tak, že cang orgány svou čchi řídí a vyživují určité části těla. Funkce těchto částí těla je tedy i obrazem stavu příslušného orgánu cang, platí tedy:

  • játra ~ šlachy a vazy
  • srdce ~ cévy
  • slezina ~ svaly
  • plíce ~ kůže
  • ledviny ~ kosti

Čtvrtý souborvztahů je mezi orgány cang a smyslovými orgány

Tyto orgány se nazývají „vývody či otvory“ (čchiao), kudy vychází čchi jednotlivých orgánů cang:

  • játra ~ oči
  • srdce ~ jazyk
  • slezina ~ ústa
  • plíce ~ nos
  • ledviny ~ uši

Jsou to brány spojující orgány cang přes čchi s vnějším okolím a také jejich ostrost vnímání a funkčnost ukazuje na stav čchi v každém z nich.

Pátým způsobem projevu stavu čchi v cang orgánech na povrchu těla je tzv. vybarvení (chua) Tehdy je podle vzhledu určitých částí těla možné rozeznat normální nebo narušený chod cangů, tedy:

  • játra ~ stav nehtů
  • srdce ~ tvář
  • slezina ~ rty
  • plíce ~ pokožka a ochlupení
  • ledviny ~ vlasy

Je tedy vidět, že žádná část organizmu nemůže fungovat jednotlivě a odděleně od ostatních a jejich stav je na ostatních částech těla čitelný a proto se organismus chová jako celek i v případě onemocnění.

Znamená to tedy, že kromě poruchy v jednom místě, orgánu, který začne špatně fungovat, se nemoc projeví i na činnosti jiných orgánů cang díky procesům rození a ovládání, nebo na párových orgánech fu, smyslovém vývodu nebo na orgánové části těla. Každopádně je nemoc brána jako narušení rovnováhy celku a hledá se, která její část se na poruše rovnováhy podílí nejvíce.

Již staří Číňané také velmi dobře rozuměli naprosto jemným vztahům mezi rozpoložením jin a jang v lidském těle a jeho reakcím a vzájemnému ovlivňování s rozložením jin a jang v okolním prostředí v přírodě.

Fyziologické funkce

Čínská medicína pohlíží na člověka jako na tvořeného ze čchi a jejích složek, tedy jin a jang, a dále z pěti prvků. Nic není pouze jin nebo pouze jang – je pouze více jinové nebo více jangové a to určuje charakteristické vlastnosti.

 

JIN   JANG

  • samičí princip                            samčí princip
  • pasivita                                     aktivita
  • žena                                          muž
  • zem                                           nebesa
  • Měsíc                                       Slunce
  • smrt                                          život
  • nehybnost                                 pohyb
  • forma                                       beztvárnost
  • hmota                                       energie
  • forma                                       beztvárnost
  • voda                                        oheň
  • podzim, zima                            jaro, léto
  • noc                                          den
  • chlad                                        teplo
  • vlhko                                        sucho
  • tma                                           světlo
  • těžké                                         lehké
  • kalné                                        čisté
  • měkké                                      tvrdé
  • klesání                                      vzestup
  • dole                                          nahoře
  • vpravo                                      vlevo
  • nitro                                          povrch
  • zahušťování                               rozptylování
  • odostředivost                            dostředivost

 

 

Orgány cang jsou jinové a proto jsou plnější a shromažďují. Orgány fu jsou jangovější a proto jsou duté a lehčí a jejich vlastností je vylučování. Jelikož orgány cang patří každý k určitému prvku, je jejich chování a funkce také od vlastností daného prvku odvozena. Například voda je svlažující a proto voda svlažuje oheň srdce a zavlažuje celý organismus. A nejen uvnitř organismu, pět prvků je spojeno i s ročními obdobími a proto jsou v jednotlivých obdobích roku nejvíce ovlivňovány i s nimi spojené orgány cang.Abychom při počtech pěti prvků a čtyř ročních období došli ke správné rovnosti, je jaro spojeno se dřevem, tedy játry, léto s ohněm – tedy srdcem, je čínskou medicínou jako období přináležející slezině – zemi bráno jako samostatné roční období pozdní léto, podzim náleží kovu – plicím a zima je obdobím náležejícím vodě, tedy ledvinám.

Cyklus narůstání čchi na jaře v přírodě se nutně přenáší i na lidský organismus, stejně jako vrchol čchi v létě, zklidnění a uskladňování od pozdního léta a během podzimu a její ztišení a uskladňování v zimě.  

Tyto fyziologické změny je nutné brát v úvahu i při jakékoliv diagnostice, především diagnostice podle pulzu, jelikož rozdíly v zimě a v létě jsou zákonité a normální. Nárůst a změna složení čchi z hlediska jin a jang se projevuje shodně i během dne. Dokáže-li člověk sladit svou činnost s přeměnami čchi i během denního cyklu, kdy během dne vládne jang a v noci jin, je toto základ dobrého zdravotního stavu.

Patologické projevy

V pojetí čínské medicíny znamená zdraví schopnost udržovat si čchi ve vyrovnaném poměru jang a jin a v jejich dobré kvalitě. Jelikož je čchi lidského organizmu součástí i okolního proudění čchi v životním prostředí, při jejich interakci může dojít k jejímu vychýlení v organizmu a tím k projevu choroby. Jedná se za prvé o vnější atmosférické vlivy (chlad, vítr, vlhko, sucho, teplo, žár). Ty se však stávají patologickými pouze v případě, že čchi organizmu je v prázdnotě (), oslabená a nedokáže zabránit vniknutí škodlivé čchi.

Druhou skupinou jsou změny průběhu onemocnění během roku a dne, podle střídání jin a jang čchi přírody. Tedy v létě, kdy vládne jang, jsou častější horečnatá onemocnění a v zimě, kdy vládne jin, jsou častější stavy chladu a zimnice a jsou podle období vlády pěti prvků na onemocnění náchylnější ty orgány, které se k danému prvku váží a dále i další, které na orgán v disharmonii navazují svou činností v dalších obdobích roku. Zrovna tak se může díky vyšší obraně jangu vládnoucímu přes den pacientovi ve dne ulevit a naopak v noci při jinu přitížit – roční období jsou tak odpovídající denním obdobím počínaje ránem = jarem.

Diagnostka a léčení

Při hledání příčiny se hodnotí komplex vnitřních i vnějších vztahů organizmu i prostředí. Tedy kromě samotných příznaků nemoci je nutné brát ohled i na roční období, geografickou polohu a maximum dalších okolností, tedy expresívně řečeno při stejné chorobě bude jinak léčen člověk v rovníkové Africe a za polárním kruhem, nebo v zimě a v létě, sedavý typ nebo vrcholový sportovec, stařec nebo dítě, prudká nebo flegmatická nátura, souhlasně se stavem pulzu, v zimě k léčení použije hlouběji ležící body v létě povrchovější – tam se totiž pohybuje čchi v daných ročních obdobích… Je zde tedy velký důraz na podrobnost zkoumání a pouze ten je dobrý lékař, který to vše vezme do úvahy a pak teprve rozhodne o výběru léčebné metody a jejím provedení na základě Diferenciální diagnostiky.

Zdroj: e-mail + http://anitram.wordpress.com/2011/11/22/vztahy-organov/

Celostní přístup

Nejcharakterističtějším znakem čínské medicíny zůstává její chápání těla jako propojeného celku v rámci vnitřních i vnějších vazeb.

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama