VYZNÁNÍ LÁSCE

 

….to ostatní co cítíme, jsou jen tvé napodobeniny a já tuto teorii stále zatím odmítám. Přesto vše co vím, Tě lásko rozlišuji jako žena pozemská, jako žena, která spoustu rolí ve svém životě zastává a prožívá.

Poznala jsem lásku svých rodičů, prarodičů, sourozenců a dalších rodinných příslušníků. Poznala jsem lásku svých přátel, svých kamarádů a známých…poznala jsem lásku, kdy milovala jsem celou svou bytostí jediného …mého milého… nebyl nakonec jediný….bylo jich víc a vždy to bylo krásné, vzrušující, nové a nepoznané. Pak jednoho dne spojily se naše těla… a já jsem v lásce otěhotněla a na svět v lásce své děti přivedla a pocítila jsem na vlastní kůži co je milovat a lásku dávat svým dětem….poznala jsem lásku mateřskou.

Víš LÁSKO…. v mém vidění a cítění máš mnoho podob…. Jinak miluje žena muže, jinak dítě svou matku, svého otce…své rodiče…jinak miluje své přátele, své učitele, své zvíře….milovat se dá vše a kdokoliv….ale stále milujeme…jen trošku jinak…a stále je to láska….alespoň já tomu LÁSKA  říkám.

 

Když milujeme a lásku dáváme svému partnerovi….pak často setkáváme se s tím, že na něm něco chceme měnit….a nebo on na nás…a tak se LÁSKA stává podmíněná naším a nebo jeho přáním a to je špatně. Ať už je LÁSKA ke komukoliv, k čemukoliv…měla by být bezpodmínečná…. Měli bychom milovat druhého takového jaký je….ať už s tím co se nám líbí či nikoliv…neměli bychom ho chtít měnit, utvářet k obrazu svému…je potřeba nechat mu jeho svobodu…a tím pádem i svobodu vztahu. Tímto omylem LÁSKO…. se o tebe připravujeme a i mě toto několikrát v životě potkalo….a většinou člověk takto zklamaný, na tebe LÁSKO zanevírá a přestává v tebe věřit a často si říká…. „Už nechci milovat a nechci poznat lásku“…chci se vyvarovat  bolesti…už nejsem schopen milovat…. nejsem schopen LÁSKY.“

 

Víš LÁSKO, i já si v poslední době myslela, že už nedokážu jako partnerka milovat… tak nějak vnitřně jsem cítila LÁSKU ke všem …ale takové to zamilování bylo pro mě nepředstavitelné….já myslela si, že už nejsem schopna tohoto citu….kdy létám a nic není problém, kdy miluji a dýchám s tím druhým v rytmu našich srdcí…. Až dnes… večer shlédla jsem já film…a u děje filmu pocítila to, co kdysi jsem již tolikrát poznala… kdy mé srdce probralo se…a dalo mi jasně najevo, že dokážu milovat ještě jako žena…žena svého partnera.

Nevím, zda to bude ještě v tomto životě…nebo až v tom příštím….jedno ale vím…až to přijde…já rozhořím se jasným plamenem :o). V každém z nás je plamínek, někdy už jen jiskřička, která se dá rozfoukat v ohýnek… který příjemně hřeje a dává nám pocit bezpečí :o).

 

 

Víš LÁSKO…. já vím, že máš mnoho podob…a jsem ráda, že jsem je okusila a těším se až budu moct znovu milovat, tak jako jsem kdysi milovala…. Byť to bude možná jen zase jen na určitý čas…dobu…

Víš LÁSKO…já mám tě v sobě spousty…. pro každého….. kdo mi vstoupí do cesty a každému kus ze sebe dám… každému jiný kousek sebe…svých citů… jiná jsi LÁSKO mateřská, přátelská, …atd. a přesto stále LÁSKOU zůstáváš.

Víš LÁSKO… Honza Nedvěd zpívá…. „Kolikrát člověk může mít rád, tak opravdu z lásky….jednou či dvakrát no ne… i jednou  je dost„…opravdu je to dost…ale může být opravdu z lásky….vícekrát.

 

LÁSKO chci poděkovat za to, že jsi….že tě v sobě mám…. Děkuji ti za všechny emoce, které díky tobě můžeme prožívat….ať už je to bolest, radost, štěstí, vzrušení … vše k Tobě patří.

 

{youtube}GwUc9jXEBcU{/youtube}

 

S láskou a úctou k Tobě LÁSKO….

Tvá Zrzka

 

20.5.2012

 

Já vím LÁSKO….říká se, že jsi jediná, všeobjímající a žádná jiná není

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama