Každou chvíli si přidřepne, zvedne lísteček, paličku…. pak se zase rozejde a babička trpělivě svou vnučku sleduje. Malá princezna se opět zvedne a vydá se ke stromu, který obejme a přitulí se k němu…. chvíli se s ním mazlí…a pak uvidí další strom…tak jde zase k němu a zase ho hladí, s roztaženýma ručičkama ho objímá a pokládá na něj svou tvář. Nic jiného pro ni neexistuje….jen přítomný okamžik, strom a láska mezi nimi.
Sedím dál na balkoně a zalévá mě krásný pocit u srdce. Bezpodmínečná láska, kterou ta maličká dávala stromům a přitom si od něj taky brala dávku, zalila i mě na dálku. Opravdu jsem pocítila něco, co pravděpodobně cítila v tu chvíli ta maličká bytůstka…. V tom se ozval můj vnitřní hlas, který mi říká……… Děti vědí co dělají…. i ty jsi to věděla, tak si vzpomeň a najdi v sobě opět dítě a buď hravá.
Ještě v ten samý den sedám k netu a první co vidím je, u své FB přítelkyně Andrejky Kohoutové její dnešní zážitek se svojí malou dcerkou……..a opět slyším…
Děti vědí co dělají ….
Rozhovor maminky s dcerou
Viki: mamííí, koho z lidí máš na světě nejraději?
já: Tebe, Áju a taťku
Viki: a koho ještě?
já: babičku a dědu a moje ségry a jejich děti atd.
Viki: a koho ještě?
já: vyjmenovávám širší rodinu, kamarádky atd.
Viki: a dál mamíííí? (naštvaná)
já: no ještě Rockyho (náš kocour)
Viki: říkala jsem z lidí!!!
já: no už nevím, tak všechny lidi
Viki: a SEBE jako NEMÁŠ RÁDA? a nakvašeně odešla si hrát s kocourem
Ještě nechodí ani do školy a je mnohem moudřejší než já
Mějte se a smějte se ………..a probuďme v sobě naše malé, hravé, dětské JÁ
s láskou vaše Zrzka
9.3.2015
