Probuďme dítě v nás….

Každou chvíli si přidřepne, zvedne lísteček, paličku…. pak se zase rozejde a babička trpělivě svou vnučku sleduje. Malá princezna se opět zvedne a vydá se ke stromu, který obejme a přitulí se k němu…. chvíli se s ním mazlí…a pak uvidí další strom…tak jde zase k němu a zase ho hladí, s roztaženýma ručičkama ho objímá a pokládá na něj svou tvář. Nic jiného pro ni neexistuje….jen  přítomný okamžik, strom a láska mezi nimi.

 

Sedím dál na balkoně a zalévá mě krásný pocit u srdce. Bezpodmínečná láska, kterou ta maličká dávala stromům a přitom si od něj taky brala dávku, zalila i mě na dálku. Opravdu jsem pocítila něco, co pravděpodobně cítila v tu chvíli ta maličká bytůstka…. V tom se ozval můj vnitřní hlas, který mi říká……… Děti vědí co dělají…. i ty jsi to věděla, tak si vzpomeň a najdi v sobě opět dítě a buď hravá.

 

 

Ještě v ten samý den sedám k netu a první co vidím je, u své FB přítelkyně Andrejky Kohoutové její dnešní zážitek se svojí malou dcerkou……..a opět slyším…

Děti vědí co dělají ….

 

 

 

Rozhovor maminky s dcerou

 


 

Viki: mamííí, koho z lidí máš na světě nejraději?
já: Tebe, Áju a taťku

Viki: a koho ještě?
já: babičku a dědu a moje ségry a jejich děti atd.


Viki: a koho ještě? 
já: vyjmenovávám širší rodinu, kamarádky atd.


Viki: a dál mamíííí? (naštvaná)
já: no ještě Rockyho (náš kocour)


Viki: říkala jsem z lidí!!!
já: no už nevím, tak všechny lidi


Viki: a SEBE jako NEMÁŠ RÁDA? a nakvašeně odešla si hrát s kocourem 

 

Ještě nechodí ani do školy a je mnohem moudřejší než já 

 

 

Mějte se a smějte se ………..a probuďme v sobě naše malé, hravé, dětské JÁ

s láskou vaše Zrzka

9.3.2015

Tak si sedím na balkoně a pozoruju malou (asi rok a půl) holčičku s babičkou. Babička je několik metrů od své vnučky, která má svůj svět.

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama