PŘÍBĚH LÉKU OSCILLOCOCCINEM

Ilustrační foto

Ale podle zásad klinické homeopatie víme, že žádný lék není na nemoc. Je to v principu energoinformační prostředek specificky ovlivňující vlastní obranyschopnost těla. Jeho specifičnost vychází z konkrétních přesně definovaných vlastností základní látky, ze které je lék vyroben.

Jak je to tedy s naším oblíbeným „Oscillem“?

Původ léku Oscillococcinum sahá až do doby španělské chřipky v roce 1919. Doktor Joseph Roy, armádní lékař, který byl velice zaujatý výzkumem, se pokoušel nalézt u nemocných mikroba způsobujícího chřipku, aby z něj připravil vakcínu. Měl za to, že v krvi svých pacientů opakovaně pozoroval jistého oscilujícího mikroba, o němž se domníval, že je za toto onemocnění zodpovědný. V té době byla divoká kachna – pyžmovka veliká – považována za možného nosiče chřipky. Proto se doktor Roy při svém výzkumu zaměřil na autolyzáty jater a srdce těchto kachen ve víře, že v nich opět najde tohoto oscilujícího mikroba, kterého od té doby nazýval „oscillokok“. Historie později ukázala, že nositelem chřipky není mikrob, nýbrž virus, a že tento „oscillokok“ byl pravděpodobně pouze neškodný diplokok. Avšak, jak se již v mnoha případech v historii stalo, omyl umožnil nový objev. Joseph Roy účinnost nového léku zodpovědně testoval. V roce 1931 požádal o udělení patentu.

A tak se zrodilo – Oscillococcinum 200 Dr. Josepha Roye. Později nazývané Oscillococcinum 200 a nakonec jenom Oscillococcinum. Dvousté ředění se v té době v homeopatii běžně používalo. Připravovalo se podle korsakovské metody – takzvané metody jedné láhve – a tato metoda se při jeho přípravě používá dodnes. Velmi rychle získal velký úspěch u lékařů – homeopatů, kteří ho začali používat nejen jako účinný lék v prevenci a léčbě virových onemocnění.

Je znám a oblíben širokou veřejností opravdu po celém světě. Používá se jak v USA, tak v Rusku, jak v Evropě, tak v Africe.

alt

Proč je lék tak účinný v mnoha indikacích?

Dnes je lék připravován z filtrovaného aseptického autolyzátu srdce a jater pyžmovky veliké /Anas Barbariae/, který obsahuje obrovské množství aminokyselin a enzymů zvyšujících potenciál obranných mechanizmů organizmu. Abychom si ujasnili, kam sahá účinek těchto působků, připomenu několik zkušeností z fyziologie, patofyziologie a imunologie. Je známo, že korektní metabolismus souvisí zcela úzce se správnou funkcí imunitního systému. Všechny biochemické procesy v našem těle probíhají za přítomnosti enzymů. Bez enzymů není zkrátka života.

V souvislosti s imunitou nás zajímá hlavně bílkovinné štěpení proteolytickými enzymy:

  • Dovedou totiž také rozpouštět viry, pokud se ještě neusadily na stěnách buněk /proto je potřeba podat Oscillococcinum při chřipce co nejdříve, nebo preventivně/.
  • Stejně důležité je však i to, že enzymy pomáhají obranným buňkám rozkládat odumřelé buňky a imunokomplexy.
  • A neméně významná je jejich role při odkrývání škodlivých látek, původců nemocí schovaných za fibrinovou sítí. Přes cizorodé částice se rozprostře fibrinová síť, která znemožní obranným buňkám na ně zaútočit. Obranné mechanismy považují fibrin za vlastní tělesnou látku a vědí, že vlastní tkáň nesmějí napadnout. Proteolytické enzymy však rozpouštějí fibrinovou vrstvu a otevírají jejich úkryt.
  • Obdobné pomocné funkce vykonávají enzymy při likvidaci imunokomplexů. To jsou složky imunitního procesu v průběhu léčení zánětu, spojení antigenu s protilátkou. Je prokázáno, že se většinou při ATB kůře zahubí asi polovina bakterií – přirozeně ty slabší. Imunitní systém vzhledem k silně sníženému počtu choroboplodných zárodků zruší „velký poplach“ /tedy hlavně teplotu, při které se ve zvýšené míře tvoří potřebné protilátky/. Účinná regenerace a rekonvalescence závisí na zdatnosti enzymatických funkcí „uklizečů“. Pokud je „uklízení“ nedostatečné, přibližně za 2-3 týdny se objeví „infekce“ znovu, popřípadě na jiném místě. Tato následná nákaza mívá většinou podstatně závažnější průběh než původní. Choroboplodné zárodky zatím využily příležitost k tomu, aby vnikly dál do organismu. Chceme-li je zdolat, nasazujeme silnější ATB. Ale imunitní systém je dosud zaměstnán odstraňováním zbytků předchozích antibiotik a imunokomplexů. Není tedy divu, že mnohdy imunitní systém po letech takového přetěžování selže. Tedy úplně vyléčeno, znamená i úplně uklizeno, což se děje poté co akutní příznaky nemoci vymizí.
  • Někdy se pacienti rozhodnou pro vědomé ozdravení organismu prostřednictvím léčebného půstu /půst není hladovka!/. Takový půst dává obranným a hojivým silám těla jedinečnou příležitost k regeneraci. Někteří dietologové hovoří o hladovce jako o „operaci bez skalpelu“. Naše tělo nemůže zastavit látkovou výměnu. Půstem je přinuceno spotřebovat „zásoby“ a uskladněné „přebytky“ v těle. Při tom se z těla odstraní nejen to, co se nashromáždilo povrchově, ale i látky, které vnikly hluboko do tkání. Potřebu bílkovin kryje tělo v neposlední řadě i omezováním hnisavých ložisek, což znamená, že likviduje „barikády“ fibrinu a imunokomplexů. Vše probíhá šetrně, přesně a spolehlivě. Napřed tělo spotřebuje to, co je škodlivé, a potom to, co považuje za zbytečné. Účinnost celého procesu je opět závislá na součinnosti enzymatických a imunitních funkcí.
  • Podobně je tomu i při léčení celulitidy, kde kromě diet, cvičení a pitného režimu je nutná regenerace metabolických funkcí.
  • Každá únava znamená oslabení metabolismu. Poklesne tzv. trávicí oheň. Proto má mnoho lidí dobrou zkušenost s Oscillococcinem i při pracovním přetížení.
  • A všude tam, kde je potřeba zvýšená adaptace – např. dlouhé nebo časté cestování letadlem, děti při nástupu do kolektivu /imunitní trénink/ .

Výhodou pro předepisování Oscillococcina je fakt, že enzymatické systémy jsou „standardizované“, probíhají tedy u všech lidí stejně, není potřeba individualizovat.

Několik zkušeností z mé dvacetileté praxe:

  • Preventivně během chřipkových epidemií, v náročných životních obdobích, před i po operacích a stomatologických zákrocích. Při cestování doporučuji 1 dózu denně 3 – 6 dnů a opakovat kdykoliv podle potřeby. Lidé v náročných profesích (tedy i já) tento lék berou velmi často. Radím mít ho stále „po ruce“.
  • Po každé kůře antibiotik 1 dózu denně po dobu 6 dnů
  • U autoimunních onemocněních 2 měsíce 1 dózu denně k ostatní terapii. Kůru 2–3x ročně opakovat.
  • U ostatních chronických onemocnění 1–2x týdně 1 dózu dlouhodobě.
  • Při léčebných půstech nebo v rámci kompletního řešení celulitidy 1 dózu denně po celou dobu trvání kůry.

Autor: MUDr. Hana Váňová, praktický lékař – homeopat 

 

Zdroj: http://www.facebook.com/ProZdraviAKrasu 

kde MUDr. Petra Moravcová píše

Můj oblíbený lék, pořád jej mám v zásobě a doporučuju, při počátcích, „když na mě něco leze“, při únavě, před odjezdem na dovolenou…nebo preventivně na podzim a v zimě každý týden tubičku.

 

PS: Mimochodem….. je to jen pár dnů co u mě Peťka byla a jelikož věděla, že se nějak nemůžu z chřipky dostat, tak mi tyto kuličky přivezla…. a výsledek? Chřipka je fuč :o)

 

Všichni, kdo mají nějaké povědomí o homeopatii, znají „Oscillo“ jako jeden ze základních léků na chřipku, nebo přesněji řečeno na počínající virózy. Jeho použití je však mnohem širší...

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama