PRAVDA O ORIGINALITĚ

Nenajdeme na zemi dva stejné človíčky se stejnou DNA nebo papilárními liniemi. Jasně, já vím, že vy to víte….ale nějak začít svou úvahu =pravdu musím :o). Zkrátka se chci dostat k tomu, abychom si připomenuli, ujasnili a uvědomili, že každý z nás je opravdovým originálem v tomto světě i ve vesmíru a že bychom měli zůstávat sami sebou.

Jak to myslím?

Víte, já jsem se pro tento kratičký článek rozhodla k napsání, díky tomu, že si čím dál častěji všímám, jak na nás působí, a jak nás ovlivňují naše idoly. Ať už  je to idol v podobě zpěváka, herce, či jiného umělce, vědce, sportovce, nebo idol v podobě učitele, či spolužáka, který v něčem vyniká, nebo v duchovnu máme idoly své učitele, guru atd….kdo všechno může být naším idolem…to bych mohla psát a psát…..zjednodušeně je to každý, kdo se nám líbí a vzhlíží k němu.

Příklady :o)….jenom dva a trošku je přibarvím a zveličím, aby se to líp chápalo.

Duchovní idol:

Věřím tomu, kdo zabrousil do „duchovna“ má svůj „idol“ a myslím si, že dokonce i jich má víc. Pokud vašemu idolu stačí tři hodiny spánku, žít ze vzduchu, a z 24 hodin 20 hodin věnovat  meditaci……a posunuje ho to dál a dál k pochopení a poznání,  neznamená to, že i vaše cesta je stejná. Jsem přesvědčena o tom, že toto není ještě naše cesta…. ještě nejsme na takové úrovni jako ten „smyšlený idol“. (Věřím, že takoví lidé existují a že jsou už hodně, ale opravdu hodně daleko…neznám je osobně, ale věřím, že jsou.) Jak mě něco takového mohlo napadnout? Už jsem párkrát byla svědkem toho, jak někteří se snažili žít stejně jako jejich idoly…. Jeden pán ve středním věku od svého učitele tahal rozumy před ostatními, jaký je jeho denní režim…zajímalo ho co jí v průběhu dne, kdy jí, v kolik jde spát a kdy vstává, kolik vypije vody a co cvičí a jakou hudbu má ráda a jaké a co a kde…. atd…no zkrátka ho zajímalo absolutně všechno o svém idolu. Když jsem se ho pak ptala, proč se na to ptal, tak mi řekl, že si myslí, že když bude dělat všechno jako jeho idol, tak se mu otevřou nové možnosti, začne cítit jako on, bude mít stejně vědění atd. Opravdu jsem zírala, že si chlap v jeho věku může něco takového myslet. Jeho touha po poznání a po darech a moudrech, které jeho učitel měl zpracované, pochopené, vžité, byla tak velká, že se chtěl stát jeho kopií a zapomněl na svou originalitu, díky které by mohl pokročit o stupínek víš, jen kdyby poslouchal své tělo, svůj vnitřní hlas a svou inspiraci. Kdyby se nechal vést sám sebou a jen se ukazateli svého duchovního učitele směřoval. Takto byl zastaven, v podobě vyčerpanosti, jak jsem se později dozvěděla.

Sportovní idol:

Pokud se týče sportu, je to téměř to samé s napodobováním, jako v předešlém příkladu. Vrcholový sportovec, který reprezentuje svou republiku na celosvětových soutěžích je idolem, pro mnoho mladých sportovců. Tito mladí sportovci si shání  o něm informace, tréninkové plány, jak se stravuje atd…..a pak se snaží si naložit tolik, co snese on. Špatně…. Sportovec, který ještě není na úrovni toho vrcholového sportovního idolu, si nemůže naložit takovou zátěž jako on….. musí se k takové zátěži postupně dopracovat….naštěstí, u napodobování sportovních idolů to netrvá tak dlouho, jako u duchovního idolu a to jen díky tomu, že fyzické tělo s nadbytečnou zátěží se okamžitě přihlásí a začne bojkotovat v podobě svalovice, nebo později natržení či urvání vazu , úponu atd. Pak je takový sportovec na chvilku zastaven, aby měl dost času přehodnotit, že na to zatím nemá, že jeho hranice jsou někde jinde. U  duchovního idolu je to o něco horší, protože slabota a vyčerpanost z nedostatku spánku je často přisuzována k tomu, že je na dobré cestě….že to tak má být.

Všimli jste si jak jsou oba příběhy podobné? A přitom je každý o jiném idolu? Tak bych mohla dávat příklady dál a dál a jejich kořen by byl stejný.

Co tím chci vlastně říct?

Chci jen připomenout naši jedinečnost a originalitu, se kterou jsme na tento svět přišli…. Hledejme hlavně sami v sobě a to tím, že budeme poslouchat svoje tělo, co nám říká, jak k nám mluví náš vnitřní hlas, naše duše, naše inspirace….. jestli se při stravování a hlavně po něm cítíme v pohodě, jestli to co děláme, děláme ze svého vlastního přesvědčení a je to pro nás a pro druhé přínosem. To co je přínosem pro druhého a je to jeho cesta, neznamená, že to je i naše cesta. Naše cestičky mohou jít za stejným cílem a přitom nemusí jít v těsné – souběžné blízkosti. Zůstaňme sví…. Jsme tu každý jako jedinec a originál a přitom tvoříme celek….velký nedohledný celek nejen na naši zemi, ale v celém vesmíru. Každý taky máme svou úlohu, svůj úkol, své poslání…. aby celek mohl být celkem.

Mějte se a smějte se….

a nezapomínejte na svou originalitu…sice jsme z opice vzešli, ale nemusíme si její opičení sebou nést dál v tomto životě :o)

mám vás ráda….

od mého srdce k vašemu napsala a trošku si zafilozofovala, trošku to i zjednodušila

vaše Zrzka

5.12.2010

Každý z nás se na tento svět narodil jako originál. Jako to vím? Už od narození máme  DNA i papilární linie (které s námi rostou) a nemění se.....

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama