PRAVDA O ODPUŠTĚNÍ

Jsou lidi, kterým nedělá problém odpustit…to jsou tzv. splachovací typy a jsou lidi, kteří s tím mají velký problém…to jsou tzv. trpitelé :o). Každopádně ti co odpustit dokážou, jsou na tom daleko líp, než ti druzí.

Proč?

Na to je jednoduchá odpověď, ale než se k ní dostaneme…pojďme si tento problém malinko rozebrat. Věřím, že na konci tohoto článku s mojí pravdou (tak jak odpuštění vidím a vnímám já) si odpovíte  sami.

Jak je to s odpuštěním?

Když rozložíme slovo ODPUSTIT …..tak už samo o sobě nám napovídá, CO MÁME UDĚLAT…..

že máme OD sebe něco PUSTIT :O). 

Ti kteří nedokáží odpustit si neuvědomují jednu velkou pravdu a to že:

Nedělají službu a milost tomu, komu odpouštějí, ale tím, že někomu odpustí….tím dají svobodu hlavně sami sobě. Tady v „problému někomu odpustit“ vnímám největší blok… Spousta takto smýšlejících lidí si neuvědomuje skutečnost, že ten, který nám ublížil o to naše odpuštění mnohdy ani nestojí…on kolikrát neřeší, že ublížil…někdy si dokonce není ani vědom (mnohdy je) toho, že nás bodl do zad nebo do srdce. Jediný kdo je bolavý a utápí se v bolesti je ten, který křivdu a bolest v sobě drží a nepustí. Díky tomu, že není schopen odpustit, žije a vrací se ve vzpomínkách do minulosti…do doby, kdy k ublížení došlo….a tak se mnohdy stává, že si nedokáže prožít a užít přítomný okamžik, který může být krásný a příjemný….a tak se z něj stává nevědomky TRPITEL.

Vy z vás, kteří právě teď máte a držíte v sobě křivdu a nedokážete někomu odpustit…zkuste následující:

Vezměte si kus papíru a tužku a odpovězte si na otázku PROČ NECHCI ….někomu…ODPUSTIT.

Co píšete?

Nejde to, to se odpustit nedá …………..(ale jde a dá…jen nechcete….ale uvědomte si, že neuvolňujete jeho z bolesti, ale sebe…pak to snad půjde)

Nechci odpustit…… (pak se tedy ptejte proč?)

A další a další odpovědi, které se stejně budou točit jen kolem jednoho a toho samého…. nedá, nejde, nechci, nemůžu ….

Věřte mi, mluví ze mě moje vlastní zkušenost…. taky jsem si prošla svým…. taky mi kdysi trvalo, než jsem odpustila, než jsem znovu začala důvěřovat…..mnozí, kteří vědí, čím jsem si prošla tak nechápou, jak jsem mohla odpustit, znovu věřit a dál vysmátě žít….dál se s těmi co mi ublížili se bavit a smát….bez toho, že bych jim něco chtěla vracet.

Na začátku tohoto článku jsem napsala  Odpustit se dá, ale zapomenout ne…. to je velká pravda. Pravdou je i to….Pokud odpustíš, sice nezapomeneš, ale když už se do těch vzpomínek náhodou při řeči vrátíš, tak už tam nejsou ty bolavé emoce a slzy a pocit křivdy. Tuto vzpomínku začneš brát jako zkoušku, kterou sis měla projít a určitě ti do života mnohé dala.

Další problém, přitom tak podobný je pro mnohé odpustit sama sobě:

Je spousta lidí, kterým nedělá problém odpustit jinému človíčku, ale sobě za své skutky si odpustit nedokáží.

Tito lidé jsou na tom podobně …někdy i hůř než ti, co nedokáží odpustit druhému.

Je třeba si uvědomit, že zkrátka byla situace, kdy jsme vědomě či nevědomě ublížili (většinou těm které milujeme)….V té situaci ve které jsme konali jak jsme konali už proběhla a nevrátíme ji zpátky…slova nám do puse nikdo zpátky nenarve….činy které jsme udělali nevrátíme….tak jako nevrátíme kámen, který jsme už mrskli. Přijměme skutečnost, že už je to minulost, ….minulost, že které se můžeme poučit. Vezměme v úvahu okolnosti, které nás ke slovům či činům dohnali…jsme přeci jen lidi a chybovat je lidské a říká se, že odpouštět je božské…. Boha máme každý v nás…. jsme jeho součástí….tak tuto částečku BOHA  v nás využijme k tomu, abychom dokázali odpustit i sami sobě. Pokud to nedokážeme… tak platí téměř to co bylo psané o odpuštění druhému.

Pokud se chceme vracet do minulosti, pak se vracejme do doby, kdy jsme prožívali krásné a příjemné chvíle…. vracejme se klidně i do doby, kdy jsme trpěli, ale už se tam vracejme jen za účelem připomenutí si, co nám ta bolest měla dát, co jsme měli pochopit….

Mějte se a smějte se ….žijme v přítomnosti, žijme s radostí a otevřeným srdcem….přijímejme co nám život dává….ať to dobré nebo zlé….to dobré je motivace a pohlazení….to zlé… je jen zlým do našeho pochopení….jakmile pochopíme…přestane to být zlé….

S láskou pro vás, kteří nechcete odpustit napsala

Vaše Zrzka

2.5.2012


Odpustit se dá, ale zapomenout ne…. to je velká pravda. Takže co s tím?

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama