Důvodů je a může být spousta….strach připustit si někoho k tělu, strach z toho, když si někoho nechám do srdíčka vstoupit, že mě zraní… nebo taky to, že to zkrátka neznám a neumím. Neznám a neumím je bohužel díky tomu, že jsem to jako dítě neviděl a nepoznal. Důvodů může být habakuk, proč se lidi neumí obejmout….a já mám potřebu o objetí napsat svou pravdu….abych vám dala nahlídnout ze svého úhlu pohledu, abych vám, kteří se objetí bráníte ukázala o co se šidíte :o).
Já osobně jsem hodně kontaktní človíček….a když někoho potkám, třeba po delší době, tak mám potřebu ho obejmout…..to je normální, to má asi spousta lidí…. radost, že vidím někoho po delší době…a nebo i po kratší ….tak hupsnu na něj, na ni…a už se objímáme. Jezdí za mnou na semináře lidičky, které neznám….ale když už za mnou přijedou a mnohdy z velké dálky….tak si toho moc vážím a při seznamování automaticky, bez přemýšlení toho človíčka obejmu a on automaticky obejme mě…. Ze začátku jsem nad tím ani nepřemýšlela, proč to tak dělám….až mi na jednom semináři jedna holčina řekla, že na něco takového není zvyklá, že ji mé objetí překvapilo a překvapilo ji, že to tak udělám s každým :o).
Objetí si vychutnávám z důvodu….jakmile rozpažím své paže…a obejmu….tak se dostávám do prostoru toho druhého a ukazuju mu (jeho podvědomí) že MOJE SRDCE JE OTEVŘENÉ….a díky tomu, že on či ona udělají stejné rozpětí svých paží… OTEVŘE SE JEHO ČI JEJÍ SRDCE. Tím jak se obejmeme….tím jak udělám první krůček svými rozevřenými pažemi a ukážu svůj prostor v srdci…není problém do něj vplout…pak už jen stačí vnímat….jak se SRDÍČKA navzájem dotknou.
Já nejsem postavově extra velká holka… při svých 168 cm a 57 kg jsem taková akorát….ale můžu vám říct…ať už se jedná o ženu, anebo o muže… když si je vezmu do svého objetí, tak si mnohdy připadám jak dvoumetrový chlap, který objímá své dítě :o). Když se naše srdíčka dotknou….cítím proud lásky….takovou hadici mezi námi, ve které to proudí tam a zpátky…je to úžasný pocit…
Tímto „gestem“ začínám semináře….já a ten kdo přijde….a jsem celá zježená láskou a radostí…když při loučení vidím, jak se takto objímají všichni, když se rozcházíme.
Nejen má dcera mi položila otázku …. Nebojíš se, že ti někdo ublíží? Nebojím… neublíží… a pokud bude chtít ublížit, tak se mu to nepodaří….moje láska mu to nedovolí. Byť si bude někdo myslet, že mi může ublížit… tak mě může nanejvýš nasrat… ale ublížit mi nemůže…:o)…proč? Protože to nejde. Dobro se zlem nelze smísit…. Navíc, tak jak slova, tak i činy…které mi nejsou po vůli, nenesou stejné vibrace, které nesu se svým záměrem já….po mě stečou jako chrchel po výkladní skříni….ale mě samotnou nezasáhnou….. tak nějak jsme se s touto pravdou za léta mého chápání sžila…a tak mi i ta moje pravda funguje.
Kdysi, kdosi a ne jeden (a) a ne jednou mi ublíženo bylo…a ikdyž jsem se dostala díky tomu na kolena….v lásku jsem nepřestala věřit…. A teď mám na mysli lásku všeobecnou, všeobjímající….
Když mi kdysi někdo říkal…OTEVŘI SVÉ SRDCE…. Kurník šopa já nevěděla jak? Co se po mně chce? Dnes už vím….že…. SMÍCH OTEVÍRÁ NAŠE SRDÍČKA…..stejně jako naše OBEJTÍ…OTEVŘENÁ NÁRUČ.
{youtube}BknY6uk16f8{/youtube}
Našla jsme úžasné video….. OBEJTÍ ZDARMA…. Je to nádhera…byť některá objetí jsou v tom videu jen letmá a ne zrovna opravdová…..ale snaha je… tak se snažte… a otevřete svoji náruč i svá srdíčka…….
Mějte se a smějte se…. Objímám vás a směju se….
S láskou …vaše Zrzka
24.9.2012
