KOUSEK PRAVDY O PŘÍRODĚ A MATIČCE ZEMI

Snažíme se přírodě diktovat, kudy tudy mají řeky téct, až se to povede, že řeku stočíme jiným směrem,

 tak z té oblasti uděláme zástavbu a krásné rodinné domky tady rostou jeden za druhým. Kácíme lesy, ale nové než se vysadí a vyrostou, to je dlouhá doba a tak by se dalo pokračovat, ale nehodlám psát tady něco, co všichni vidíme a o čem slyšíme. Nedivme se, že pak zaprší víc než je zvyklé na naši oblast a jsou tu povodně a spousta neštěstí. Njn………řeky si pamatují, kudy tekly a vrací se zpět po paměti do svých žil. Tak to jen okrajově, ale teď co mě přimělo napsat tento článeček.

náhled obrázku

Často slýchám a čtu na různých stránkách, jak všichni meditují a posílají naši matičce Zemi energii. Ano, je to záslužné, ale já to cítím jako alibismus, jako odpustek za to, že naši matičku drancujeme. Jenom bereme a tak abychom jenom nebrali, tak jí pošleme lásku a energii. Nestojí nás to víc, než jen to, že si vzpomeneme a pošleme kousek z nás……kousek lásky, kousek energie…..hezky v teple domova, bez námahy a ……..ruku na srdce……..máte z toho fajn pocit? Cítíte, že je to dost za to co bereme? Co tak to změnit?

Když jdeme na houby do lesa, tak brbláme a nadáváme, jaké jsou lidi hovada, že tam odhodí plechovku, tak nechají po sobě jiný brajgl….. necháme to tam a budeme nadávat? Pomůžeme tím někomu? Fajn…….vezměte košíček a do něj sbírejte houby a do igelitky, kterou snadno poskládáte do kapsy sbírejte to co tam hovada po sobě nechali. No a co, že budete za někoho něco dělat……… nepomáháte jemu, ale přírodě. Dnešní děti kolikrát ani neví, jak voní les … udělejte si s nimi výlet a vyčistěte kousek potůčku anebo studánku. Ukažte svým dětem a vnoučatům, jak se mají chovat k přírodě…..nás to kdysi učili ve škole, ale oni ve škole asi mají na starosti něco jiného.  Města jsou plné králíkáren, ve kterých bydlíme a chybí zeleň……..fajn……..tak pojďme a zasaďme u činžáku strom, nakupme trošku semínek pestrobarevných kytiček a kudy půjdeme, zanechávejme po sobě barevné stopy v podobě kytiček. A že je někdo utrhne, až rozkvetou? Tak se na to podívejte z druhé stany……ta barevná kytička udělá někomu radost…….třeba paní učitele, nebo první lásce anebo mamince. Neočekávejme uznání za to, co děláme….dočkali bychom se jen zklamání, dělejme to pro radost, sobě, druhým, kteří to uznají, ale k vám se slova chvály nedostanou. Dělejme to pro naši matičku zemi.  Při tom našem konání………posílejme lásku a energii matičce Zemi……a zvelebujme ji. Že máme třídit odpad, to je snad bez debat…….přemýšlejme jak pomoct a konejme. Neseďme jen v pohodlí a ukažme těm mladým co pro nás bylo samozřejmostí……..učme je poznávat kytičky, jak se jmenují, ptáčky a zvířátka….. učme je sbírat žaludy a kaštany a sušit pečivo, které v zimě společně zaneseme na hájenku anebo přímo do krmelců. Lidi, nekomentujme a konejme…….uvidíte, že se vám bude líp spát…….budete mít dobrý pocit z toho co jste udělali a čerství vzduch a pohyb vás příjemně unaví.

Mohla bych ve svém „kázání“ pokračovat, ale myslím si, že na zamyšlenou je toho habakuk……..každý z vás, kdo si tyto písmenka přečte se zamyslí a jen na něm záleží, jak je pochopí a jak se k tomuto tématu postaví…zda aktivně či pasivně.

S láskou pro vás a vaše probuzení napsala …….vaše Zrzka…..mějte se a smějte se a pokud se dáte do práce, tak u té se dá taky zažít spousta legrace.

 

 

V žádném případě nehodlám moralizovat anebo chytračit, ale mám zkrátka potřebu na toto téma tady pár písmenek napsat. My lidi, se stavíme chvílemi do pozice nad Boha.

Sdílet tuto pravdu

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on skype
Share on whatsapp
Share on print

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama