HLEDÁM TU SVOU CESTU

JÁ: Jak tak hledám tu svou Cestu, vím, že si hodně věcí přitahuju a myslela jsem si, že se se vším vypořádám sama. Ale asi ne. Narodila jsem se ….. v Krnově. Když mi byl asi půlrok, přestěhovali se rodiče do Valašského Meziříčí, kde jsme žili a do Krnova jezdili často na návštěvy. Loni se ve Valmezu vše jakoby uzavřelo – nevyšla mi láska, zemřel taťka, skončila práce (nechtěla jsem dál prodloužit smlouvu z osobních důvodů) a navíc mě to již dlouhé roky táhlo tady do Krnova, tak jsem se sbalila a loni v září přestěhovala. Bydlím ve velkém starém domě s rodinou (děda, teta, sestřenice s rodinou). Tak trochu o dědu pečuji, chodím na nákupy, uklízím a dost si to užívám. Dosud jsem bydlela sama, takže velká změna pro mě. A ne jedna!

PRÁCE: Věřila jsem a stále věřím, že pro toho, kdo chce pracovat, se práce vždycky najde. I tady v pohraničí. Možná jsem to podcenila na začátku a místo hledání práce jsem si tak trochu užívala volna po 17 letech kancelářiny. Nyní už ale skončil příjem z pracáku a musím platit půjčku bance, takže začínám nejistět z budoucnosti. Práci jsem si „objednala“, ale stále měním, co přesně chci pracovat, a to prý pak ta objednávka nefunguje. Vím, že chci pracovat to, co umím nejvíc, což jsou počítače, kancelářina, ale né moc lidí, považuju se za inteligentní, k tomu mě baví šití, korálky a různé dekorace. Nebo je moje pracovní budoucnost úplně někde jinde? Již druhým měsícem chodím dělat korektury textů do místního deníku a moc mě to baví. Ale je to jen brigádička, nestačí to zaopatřit „normální“ život. Takže mi bratranec dohazuje práci u něj v kamenictví, ale dneska mě čtyři hodiny na nohou trochu unavily – viz níže.

ZDRAVÍ: V únoru mi diagnostikovali roztroušenou sklerozu – z prvního ataku očního nervu jsem se dostala (zrak v levém oku se 100 % vrátil) a to určitě i díky vděčnosti a přivolávání zdraví, které jsem v nemocnici „provozovala“. Nemocnice je vůbec téma! Při příjmu jsem se rozbrečela, každé napíchnutí jehly jsem taky obrečela – nedělá mi to vůbec dobře! brrr. Díky „čistící větě“ z Hoponopono jsem bez potíží zvládla vyšetření na CT (ale bylo to psycho!) a lumbálka byla taky bez potíží. Od té doby se doma sleduju, když se cítím slabá nebo horečková, lehnu si. Když jdu delší cestu pěšky, unaví se nohy (celé jsou jakési slabé) a třepou se mi ruce. Jinak můj stav RS není vážný, prý jsem na čísle 1 ze stupnice do deseti. Ovšem obávám se léta a horka. Už tak vedra nemám ráda a RS ho prý taky nemá ráda.

Od loňského jara mi zvoní v uších – to mi vadí, že nevím co znamená, co mi to říká? Určitě mám přivtělené duše, což jsem si vydedukovala z divných situací, které se mi stávaly po bujarém alkoholovém veselí. Ale třeba pití a cigarety jsem tady v Krnově dost omezila, takže další velká změna. Často se škrábu na hlavě, dělám si záděry kolem nehtů, někdy mám bolest v pravém třísle a zhruba od 12 let dost bolestivou menstruaci, která se nyní, asi díky kortikoidům, které beru na RS, nějak zkrátila. Měla jsem zlomeninu pravého kotníku, jinak se lékařům statečně vyhýbám a zalívám se raději čajíkama, vodou, různýma lektvarama a podobně.

V nemocnici jsem byla asi jako 8 letá, ležela jsem tam týden s nevysvětlitelnou bolestí kolem břicha, nemohla jsem si lehnout, jen sedět. A taky jsem měla šelest na srdci. Nic víc se nenašlo, tak mě pustili domů. Trochu si ten zážitek a tu bílou nemocnici pamatuju. Letos jsem byla v nemocnici podruhé v životě, proto asi to zděšení. Navíc doktorům nevěřím, již delší dobu hledám souvislosti jak si tvoříme nemoci. A přesto to sama na sobě dostatečně nevidím.

OSTATNÍ: Můj osobní život ani nepopisuju, ten není. 

Přesto se mi v „novém“ bydlišti moc moc moc líbí, cítím že tady mám být a jsem opravdu spokojená. Takhle v pohodě jsem nebyla ani když jsem měla práci, zdraví, modernější bydlení či spoustu kamarádů. Teď je vše naopak, ale srdce mi plesá kdykoliv jdu městem, domem, zahradou…

Mohla bych se vykecávát ještě další tři dny, protože všechno souvisí se vším, ale tohle jsou asi takové styčné body, kolem kterých se nyní vine můj život.

Takže prosím o radu a nějaký ten kopanec do zadku, na který se moc těším.

Děkuji Zuzana

28.4.2011

Ahojíček Zuzko,

Díky za písmenka, které jsi napsala a svěřila se částečně se svými boly. Těšíš se až se do tebe pustíme….pouštím se do tebe já :o) a neboj….kopat do tebe nebudu a jestli ano tak jedině s láskou a něhou :o).

Zuzko, je moc fajn jak jsi začala poslouchat svou intuici a že ses vrátila tam, kde jsi doma, kde máš a cítíš své kořeny. Je to pro tebe hodně důležitý krok a já ti k němu gratuluju. Píšeš, jak sis prošla svým….svým bolem…ztrátou lásky, ztrátou tatínka a začala jsi znova. Víš takové „kopance“ od života, nás posunují dál na naší cestě…ale to ty víš….posunulo tě to domů.

K té práci…. Jojo, dnes najít práci …to je mazec…. Měla by sis ujasnit, co opravdu chceš dělat. Pochopila jsi správně, že když každý den máš o své práci jinou vizi, tak není možné, aby se ti tento sen splnil. Jen si představ, jaký by to byl chaos, kdyby se plnilo všechno, na co jen pomyslíme…až to máme v sobě zpracované i s detaily …tu svoji představu, tak teprve se začne plnit….a splní se to přesně v pravou chvíli pro nás nejvhodnější. Takže zlato, srovnej si v hlavě, co chceš a pak si o tom sni s otevřenýma očima a dívej se kolem sebe na znamení, která tě provází a navádí na cestu, po které máš jít.

Zdravíčko…. To zvonění….zkus se vrátit zpět do doby, než to začalo….ty jsi v té době něco nechtěla slyšet…. A ještě teď to slyšet nechceš…proto to zvonění…je to taková obrana abys neslyšela. Možná jen slyšíš část, kterou slyšet chceš a podstata ti uniká. Jinak jak jsem se dočetla, tak máš převážně problémy s pravou polovinou těla…to je mužský aspekt …. Jsi víc kluk a ženu v sobě potlačuješ…začni milovat ženu v sobě….nech si od chlapů přidržet židli, nebo se nech vpustit do dveří atd. Buď ženou a uvědom si, že chlapa potřebuješ….že potřebuješ ochranná křídla muže, který se kolem tebe motá a nebo v brzké době motat začne :o). No a ta RSka…. S tou jsem se setkala v lázních v Klimkovicích….v několika stupních u lidiček, kteří tam se mnou byli. Nejhorší je když se RS projeví v mládí….kolem 20 roku….tam to jde hodně rychle z kopce dolů, ale ve tvém věku, to tak není a dá se to ukočírovat.

Zuzule, mám potřebu ti napsat ve zkratce (v brzké době asi o tom napíšu článek….. ) ….tomu čemu věříš, otevíráš do kořán svá vrátka….teď mám na mysli, to, že jsi přesvědčená, že máš u sebe nějaké převtělence, nebo že máš strach, že RS nemá ráda horko…už si to léto tak nějak předem maluješ. Pravdy, které přijímáš od druhých, se stávají i tvými pravdami. Někdy stačí jen pochybnost…něčemu čemu věříš a jsi o něčem přesvědčená, ale pak ti někdo něco řekne jiného…. Ty se tomu otevřeš…a máš to. Takto nějak to funguje….já říkávám takovou svou pravdu…..“dobro se zlem se nespojí“…. A jestli ano, tak jen na malou chvílí a znovu se oddělí…je to jako olej s vodou…když naleješ do sklenice vodu a do ní olej…tak olej zůstane na povrchu, když tou sklenicí zatřepeš a obsah promícháš…tak po ustálení  se opět olej s vodou oddělí. Tak je to i se strachy….když jim podlehneš a bojíš se a nebo jen připustíš, že by to tak mohlo být…otevřeš se jim a je to tak – tak jak se bojíš. Když nepřipustíš, že by na tebe mohlo zlo v podobě převtělenců…tak tam nebudou.

Zuzko, přeju ti, abys našla oporu v podobě nové lásky, aby se ti rozzářily očka ještě víc, našla jsi práci, která tě bude naplňovat a hlavně….v tvém kořenovém místě našla pevnou půdu pod nohama ve svém zdravotním stavu…..měj se a směj se a nedej se…….držím ti palůšky papapa tvá Zrzka

30.4.2011 

Ahoj Zuzko Zrzko!

Moc moc děkuji za zprávu. Myslím, že přesně takhle jsem to potřebovala slyšet. Všechno co píšeš je pravda. Ale pracuji na sobě, přání ohledně práce se už stabilizovalo, teď už budu jen koukat na ta znamení. I moje intuice už zapracovala a snažím se dávat věci do pohybu. Ženu v sobě taky objevuji, jen s tou chybějící láskou to jde hůř, věřím, že partner mi s tím pomůže. A když na RS nemyslím, tak jako by tu nebyla. A třeba ani není.

Jen s tím pískáním v uchu nevím, nedokážu si uvědomit co se stalo před rokem. Nebo spíš, stalo se toho hodně, tak nevím co byl spouštěč. Ale na vašich stránkách píšete hodně o kyvadlu, tak mě napadlo, že se zeptám jeho. Návod tam máte, tak jen si ho koupit. I když jsem kdysi zkoušela otázky i na prstýnek a podívám-li se zpětně, tak to fungovalo a vše řečeno prstýnkem byla pravda.

Myslela jsem, že mi na dotazy odpoví i Jasa, ale dnes dal článek na FB a ten bude určitě patřit i mě. Našla jsem se v něm.

Takže ještě jednou moc děkuji a hodně síly do další práce. Na vaše stránky budu chodit číst a vzdělávat se a hlavně posouvat po své Cestě kupředu, tradáá.

Přeji hezký den, večer, noc :-)))

Zuzana

9.5.2011

Ahojíček Zuzko,

díky za tvou reakci….přeju ti moc a moc optimismu a lásky a spoustu krásných a pohodových dnů…..a Jasa? No….on teď měl svoje „fofry“, ale když jsme spolu naposledy mluvili, tak mi říkal, že už se to zklidňuje, tak mu přeposílám naši konverzaci a třeba se ti ozve. Tak se zatím měj a směj a čekej chlapské nakopnutí  ….

papapapa s láskou Zrzka

9.5.2011

Ahoj krajanko z Krnova………

Tedy když jsem si přečet tu Tvoji zpověď,tak jsem se současně zapotil i zasmál..

Tož teda povím Ti takový éro jsem už dlouho nepotkal….myslím jako upřímný..

A jak to tedy cítím Já…….

Celá Tvoje zpověď života, je voláním o pomoc….je to křik jako by ze samoty do světa těch,kteří Ti stejně  nerozumějí,nechtějí slyšet co jim povídáš…oč je prosíš…..a melou si své …nakonec ani nevíš co povídají…..sama už je ani neslyšíš…neb je nechceš slyšet….jen otvírají na tě huby,,,,a melou a melou………

,ale jíst se musí……to vidíš sama…..a žít se Ti chce…o tom píšeš…..také sama ..a dobrovolně..změnilas prostředí…vrátila jsi se na místo ,,činu,, ,aby se konečně něco uskutečnilo..tedy jako by jsi byla ve světě na zkušené…jako ten pohádkovej Honza…a teˇjsi přistála ,,doma,,a sama ..v podstatě vše ,,nové,,zatím není ani pořádně s kým zakalit a hodit kus pořádné řeči…..

Nevyšla Ti láska,nevadí..lidiček kolem Tebe jako máku kteří by ,,brali,,pohlazení

A chlapů bude v okolí jako much…myslím těch co by se ,,hodili,,a byli by  to Ti nej…správňáci…co Tě nebudou štvát…..nebudou nic chtít…jen jako na zavolání přilítnou jako KrnovMeni a donesou kytičku ,hubičku,potěšení a lásku…budou však povídat zásadně a pouze to co by rádo Tvé hraběcí ouško rádo slyšelo…a tvůj žaludeček snes (aby Ti nebylo na blinkání,neb abys neměla boleníčko)včas se vzdálí,jak budou na obtíž,a to bez řečí,případně  přiblblejch keců…poodlétnou na blízkou větvičku do takové vzdálenosti,aby slyšeli případný pokyn,ale aby nerušily Tvoji velectěnou Auru Bohyně…

…Jo děvče ,ale je kríze…. nic néni..i KrnovMenů je málo…a všechno drahý…..

No ,ale když už jsi změnila….nebo utekla…to by zatím líp sedělo,tak co ….

Pěkně si to sesumíruj..podtrhni ,sečti…a vracej se k tomu co nejméně……..hezky jsi to napsala ..Můj život není….

Nikdo Tě nemá právo peskovat za to co bylo…a Ty nejmíň……

Tvů jminulej život s RS…jo píšu RS minule…..když hodláš odhodit vše,tak můžeš i tohle……věř si ..opravdu to jde……nebuď však zbrklá…..vše postupně….pomalu snižovat medikamenty…kortikoidy děvče je strašnej hajzl…..všichni to ví,ale neví jak dál……nech si je zatím jako kdyby něco…..než se jich zbavíš úplně…….víš děvče tělo obsahuje až 80% vody…a ta je náš život…voda se programuje co je svět světem ..a kortikoidy dělají z vodou v buňkách samé nepěkné věci…..až z toho vznikne slepá ulička…nepomohou ani ony…samo někdy se dostaneš pod tlak a není zbytí,ale ne to zneužívat….

A jak se plníš jedy,tak se Ti mění i myšlení…..nejseš si ničím jistá…věci,které by jsi řešila v pohodě sama,Ti nejdou…..čekáš,že ti někdo pomůže,..že s jinačím partnerem to půjde lépe…..neb že Tě nastartuje…něco …někdo…jsi jako přád v chřipkovým stavu,únava střídá únavu a jako by teplotní stav…pocení…………………

TO JSOU TY ZASRANÝ KORTIKOIDY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

ODEBÍRAJ  BUŇKÁM  VODU  A  TY JSI POŘÁD  POLOMRTVÁ

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!JSI V POSTATĚ DEHYDROVANÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A kdo je skrytě dehydrovaný nemá šanci žít..nemá energii třepe se jako sulc..ztrácí hlas….a poslední zbytky energie vyčůráš a vypotíš s kortikoidama……

pít je potřeba tolik,až Ti tečou čisté čůránky……pokud jsou žluté….jsi ,,na suchu,,napij se… i zkrácení menstruace je dílo kortikoidů..pomalu Ti vymažou buněčnou paměť….brání Ti v detoxikaci těla…menstruace je v podstatě odkyslení a očista…tak ještě jednou….množství vody dle každého …individuálně—-čaj se nepočítá..jen čistá voda…..je správné tehdy,až čůráme čistě,proto zpočátku je nutno píti více,ale ne kýbl to dá rozum,ale postupně upravíme…takový řeči nemůžu pít pak můsím čůrat jsou hovadiny…je na nás…..nedat se a pít..pít tolik až budete mít čisté tělo a z toho čistou mysl a radost ze života……a nikomu to nenuťte….každejby měl  sám….,a celkově se změníš…… za čas uvidíš kolik je opravdu potřeba  živé  pitné vody….budeš více vidět i souvislosti … se vším…..a přilítne Ti žůžovka práce a také KrnovMen se třeba najde…a nikdy není pozdě..a zkus pozitivně ladit tělo i mysl metodou eft, nebo Dynamindem..vše na stránkách

Když se tak flákáš přemýšlelas kolik vypijeme…čisté vody….a ne slazené  sračky aspartamem  z petláhví..kolik  vyžvýkáme žvýkaček ….s Aspartamem????Víš ,že Aspartam je vymyšlen jako jed na krysy……..

Voda je základ…aby jsis to uvědomilaz ní jsi vzešla…měla-bys k ní denně…hovořit….s láskou…k té ze studánky,a hlavně k té,kterou máš uvnitř v sebě….Voda Tě slyší……a chová se tak jak myslíš a mluvíš a uvažuješ..hlavně jak myslíš……koukej a neřesti nejsou…nebudu Tě přesvědčovat …nekuř nepij….je to Tvá věc…..,ale podaří-li se ti pochopit proč jseš unavená změniš si život….začneš pěkně od podlahy…bude to bolet…to si piš…..bude Ti zle jako psovi…,ale zlomí se to jedna moje skvělá kamarádka říká….první krok je vždy nejdůležitější…a je tím prvním v pouti zvané život….a všem je fuk kdy ho uděláš…je to na Tobě….Samo neposílám Ti konečné řešení na RS …,ale určitě se objeví..cítím to….počítej s neúspěchy..nebude to šup bum prásk,ale určitě se Ti zkvalitní bytí a získáš více radosti a  jistotu,že trpělivost a pokora  by nás měla provázet stejně jako chuť se občas s něčím poprat..daný není nic..

Zatím si to prober na co by jsi se chtěla zeptat konkrétně,protože Tvá zpověď je opravdu široká……je pozdě …..ráno moudřejší večer

……s láskou Jasa

11.5.2011

Dobrý den všichni,
 žasnu nad příběhy na stránkách MOJE PRAVDY, rady vás všech jsou úžasné a těším se, až se pustíte i do mě.

Sdílet tuto pravdu

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama