ČÍM BUDEŠ AŽ JEDNOU VYROSTEŠ?

To je úžasné. Celý život hledám někoho, kdo mě pohladí, kdo mě pochopí, kdo při mně bude stát ať jsem jaká jsem. Tím, že jsem se začala více zajímat o věci mezi nebem a zemí, se mi zdá, že někoho takového postupně nacházím. Od dětství se obvám „nadpřirozených věcí“. V poslední době, zřejmě tím, že se snažím na sobě pomalinku pracovat, se obavy a strach mění v to, že tyhle věci začínám příjmat a je to fajn. Sice svým pomalým tempem J Jedni nechápou proč se o tyhle věci zajímám a o čem to mluvím a druzí nechápou, proč jdu tak pomalu, čeho se bojím. Věřím, že každý máme své tempo a jsem ráda za sebe i své děti, že  jsem v tomhle směru již jiná než dříve.

Mohla byste se na mne prosím podívat ve smyslu na co mám nadání, k čemu mám předpoklady či schopnosti. V jaké obalsti bych měla pracovat, tak aby mne to těšilo a bylo to ku prospěchu i ostatních. Od základní školy odpověď na otázku „čím budeš, až jednou vyrosteš?“, neznám. Mám vysokou  školu v oblasti marketingu, ale i tam mi někteří profesoři říkali, že to není pro mě, že jsem trošku jiná než kolegové marketéři. Nedávno se mě taky jeden pán ptal, proč jsem před mateřskou dělala práci v nemovitostech a před tím v bance. Cítím, že mohu dělat něco jiného , ale nevím jak na to správné přijít. Potřebovala bych asi trošku naťuknout. Myslím si, že jsem pracovitá,  snad i chytrá, akční, umím vymyslet někdy i nemožné, ale nevím, co s tím. Mohla byste mi nějak poradit. Dříve nebo později návrat do pracovního procesu řešit budu.  Nevím, zda i v této oblasti se dá radit…

Moc se omlouvám, původně jsem chtěla jen poděkovat za Vaše stránky, které mne dnes ráno velmi potěšily.  To, že Vás o něco žádám jsem původně vůbec neměla v plánu. Pokud mi tedy můžete k této věci něco napsat, budu ráda, pokud ne, nevadí. Ani to vlastně po Vás nemohu chtít.  Možná to celé zní trošku zmateně…

Přeji Vám krásný den a děkuji za čas, který jste věnovala těmto řádkům.

Zdraví Dita

29.7.2011

Ahojíček Ditko,

Normálně, tady sedím a usmívám se jak měsíček na hnoji :o)….no fakt nekecám… to je nádherná ukázka toho tvého mailíku, jak se všechno děje, tak jak se dít má a jak náhody neexistují. Jsem moc ráda, že sis našla cestu na stránky MOJE PRAVDY, že tě oslovily, a že se k nám snad ještě párkrát vrátíš :o) a najdeš tady kousek pro sebe.

Dituško, fakt nejsem žádný expert na to, abych ti řekla, jakou práci máš dělat…před chviličkou jsem odpovídala na podobný dotaz. Ale jak jsem si ty tvoje písmenka, četla, tak mi u tebe naskakovali lidičky… ale jiná práce než v oboru financí, nebo nemovitostí… máš se lidí dotýkat srdíčkem…máš dar v rukou… anergii se kterou můžeš léčit. Máme tento dar všichni…jen někteří ho neumí probudit. Vlastně jsme na svět přišli všichni s holým zadkem a s ním taky odtud jednoho krásného dne odejdeme. Dostali jsem do vínku většinou stejné dary…jen někteří si tyto dárečky rozbalí a pracují s nimi nebo další je rozbalí, ale nechají je jen tak ležet…někteří je pro jistotu radši ani nerozbalí.

Zkusila jsem si tě nakreslit a vyšel mi nádherný obrázek

První čakru…máš velikou  a do kytičky zakreslenou…baví tě rodina, život na zemi…

Druhá čakra…tady ti naskakují otazníky a vykřičníky… nemáš v hlavě jasno …nemáš takové ty cíle pro které by jsi žila (kromě rodiny)

Třetí čakra….zdravé sebevědomí… sebeláska, ty znáš svoji hodnotu, svoji roli v tomto životě….

A teď to co jsem na začátku popsala jako nádherné

Čtvrtá a pátá čakra …. se zakreslili taky do kytičky…ty umíš lásku dát i si vzít a máš dar řeči….co na srdíčku to na jazyku…umíš slovem pohladit, poradit, povzbudit… jestli to neděláš, tak se toho neboj a začni…. Nabízej, nevnucuj…nepřemýšlej nad svými slovy, které v sobě máš…pokud ti jdou hlavou, tak je řekni…ony padnou do půdy, která si žádá být osetá.

Šestá čakra….intuice… tady se sekáš…nevěříš ji ještě..začni, máš ji krásně velikou… první myšlenka…ta je správná…jakmile do toho začneš montovat rozum…je pryč.

Sedmá čakra…duchovno…jde vidět, že se o tyto věcičky začínáš zajímat…celou tě to opřádá jako pavučinky.

A to nejkrásnější nakonec

Místo rukou se ti zakreslily kytičky a nad hlavou další…tyto tři kytičky….se propojily do trojúhelníku…tzv. trojnost boží. To je jasné znamení toho, že v sobě máš dar pomáhat a uzdravovat druhé.

Jasně už tě slyším…no ale jak to mám dělat? Víš kdysi se mi v jedné kresbě zakreslilo něco podobného mně…. Nevěříš že máš dar uzdravování v rukách? Nepotřebuješ ani žádné zasvěcení…zkus si to….dej ruce před prsa…uvolněně…tak 15 cm od sebe… zkuste to všichni kdo tyto řádky čtete…ten dar máme v sobě všichni…. Jako bys držela menší míč před sebou…uvolněně a začni vnímat energii mezi dlaněma…. Cítíš to? Je to tam? No jasně že je… než se pustíš do lidí…tak zkus doma přikládat ruce k nějaké kytičce… každý den na pět minut… a představuj si, jak zprostřed dlaní jde energie potřebná pro růst té kytičky…kdybys měla doma nějakou zdechlinku kytičku, kterou už chceš třeba vyhodit…tak ji zkus poléčit….. nespěchej…všechno chce svůj čas. Samozřejmě, pokud by ses rozhodla pro nějaké zasvěcení, tak ti to rozmlouvat nebudu…. Ale není to třeba…. Zkus si půjčit knihu…Ruce světla a nebo si ji kup.. je to kniha přesně pro tebe…. Protože mě právě napadla…a nic není náhoda.

Ditko…já tě na dálku hladím a hlaď i ty lidičky kolem tebe…to co dáš…se ti bude vracet… měj se a směj se…a někdy písni, jak se ti vede

S láskou…tvá Zrzka

1.8.2011

Ahoj Zrzko,

nevím psala o mě, , kde mám začít. Byla jsem velmi mile překvapená, že jsi reagovala a že jsi mi věnovala tolik svého času. Proto jsem si již tolikrát v duchu říkala co všchno ti napíši a jak poděkuji. Chtěla jsem na to mít klid, pohodu, nebýt unavená…. 🙂 Ale dny nějak rychle plynou a s takovou bych ti nenapsala nikdy 🙂

Takže ještě jednou velké díky, nevím, zda víš, co to pro mě znamená. Ke všemu tvé řádky tak hladí a svlova jsou příjemná, celé psaní je krásné, že ani nemohu věřit, že je o mě. Nespletla jsi se? 🙂 Opravdu jsi psala o mně? To je neuvěřitelné.

No a co mě teď v konečně posunulo k tomu, abych ti napsala. To jen pro zajímavost. Kamarádka mi řekla, ať se přihlásím na nějaký seminář, tak jsem kukla a je to seminář ve Zlíně od Wahlgrenis. Tak jsem původně chtěla, ale pak jsem procházela stránky a moje obavy z věcí mezi nebem a zemí se ozvali, tak na sílu nic dělat nebudu. Každopádně jsem tam objevila, že jste v kontaktu a trochu četla i tvé začátky. Píši to jen pro zajímavost, že i pro mě věřícího nevěřícího „janka“ je to až příliš podezřelé 🙂 Na jejich stránkách jsem se často setkala s dotazy ohledně nemocí dětí. Nevím, zda i ty umíš v této oblasti poradit.

Mám syna Filipa 4,5 let a od malička je dle lékařů více náchylný na nemoci, sic imunitu má v pořádku. V 6ti měsících měl první febrilní křeče u horeček, od té doby při teplotách užívá Diazepam, což není ideální a vidím jak to s ním mává. Měl by z toho prý kolem 5 roku vyrůst a být ok. Ale říkám si, když je to vše tak propojeno, zda je chyba někde u mě. Jak mi bylo řečeno, není nemocného dítěte bez nemocné matky. Bývá tedy často nemocný, má odstraněnou nosní mandli, je náchylný na zimu i teplo. Chodíme k homeopatce a snažíme se i takto pomoci. Pak mám holčičku Eriku 1,5 let a ta je nemocná daleko méně. Říkáme si, že je celkově odolnější. Nevím, zda pro ně mohu něco udělat, ve smyslu změnit něco na sobě. Určitě nemám s manželem zcela ideální vztah, ale moc se snažím, abychom našli porozumění a lásku. Není to až tak jednoduché. Láska je, ale to porozumění, jsme každý jiný a hlavně jsem si ho prý našla jako otce pro své děti, nikoli jako partnera pro svůj život. Asi tohle nějak děti zatěžuje, ale opravdu se snažím. Pokud můžeš poskytnout nějakou radu, nápovědu, řádek… písmenko… budu ráda. Když ne, nevadí. Jsem moc ráda, že jsi mi odpověděla na první psaní. Určitě ti podobných proseb chodí denně spousty.

A vidíš, tohle vůbec nebylo v mém záměru ti psát. Ale jak jsem před chvílí pročítala stránky na netu, tak mě to teď napadlo. Ale ty víš daleko lépe jak to vlastně chodí, tak věřím, že to chápeš a nebereš to jako obtěžování.

Taky jsem si všimla, že sama pořádáš nějaký seminář, což by mě zajímalo, ale ještě není čas. Snad mi rozumíš.

Tak dnes již naposledy za Vše moc děkuji a ať se Tobě i Tvým blízkým daří.

S láskou Dita  🙂

Dobrou noc

23.8.2011

Ahoj ještě jednou,

moc se omlouvám, ale musím to napsat někomu, nemám komu, tak tobě. Opravdu se omlouvám. Ale můj strach z toho všecho mezi nebem a zemí a vlastně to, proč se na jednu stranu nechci více o nic zajímat je to, že mě děsí představa, že je tady se mnou nějaký duch, ktlerý třeba něco potřebuje. ty jsi popisovala jak se ti jdenou rozletěly dveře a jak jsi se ptala kdyvadla, zda tam s tebou někdo je a že odešel a ty jsi s úsměvem napsala, že doufáš, že se vrátí. no a tohle u mě v žádném případě, tohodle se bojím od malička, vždy říkám a prosím, že pokud něco je, že to vidět ani cítit nechci, že tohle nemůžu. nevím, proč to tak mám, ale naprosto mě to děsí. v noci když jsem sama, ty pocity jsou šílené, někdy víc někdy míň. vždy jsem si fmyslela, že kdybych chtěla, tak by za mnou opravdu přišli, ale že já nechci. možná píši zmateně, ale jak jsem si četla všera stranky Wahl, tak tam někteří popisovali stejné pocity a já si uvědomila, že tohle mám snad od začátku svého života, takže ono to co jsem si vždy jen myslela, je opravdu pravda. Kamarádka se mne ptala proč na semináíř od Wahl nejdu a nedokázala jsem ji to vysvětlit. Proto abych to dostale ven, to píši tobě a raději ťukám do klávesnice nejrychleji jak to umím 🙂

jDěkuji, že jsem ti to mohla napsat. Nevím, jestli mi k tomu můžeš něco říci. Možná je čas, abych si s někým o těchto záležitostech v klidu promluvila. Třeba je vše jinak než si myslím. A neměla bych cítit strach, ale radost, že mám třeba možnost něco poznat.

Opravdu se ti ještě jednou omlouvám, ale děkuji za to, za tvou mailovou adresu, ať tyto řádky čteš nebo ne.

Hezký den

Dita

24.8.2011

Ahojíček Dituš,

Nemáš se proč omlouvat a fakt všechny mailíky čtu :o). Odpovídám postupně jak mi chodí….a podle toho jak mám čas a taky chuť do odpovědí… nenutím se do ničeho, protože to pak stojí za prd. Sem tam udělám vyjímku a přeskočím mailíky a odpovím na nějaký, kde cítím, že odpověď spěchá….a tak to dělám i teď u tebe.

Nebudu ti konkrétně dopovídat ani na  předešlý e-mail ani na tady ten…jak je to s dětma a jak je to s tebou, jestli u sebe máš nějakou dušičku či nikoliv….. u Tebe cítím ten spěch v odpovědi…jestli jít či nejít na seminář k Wahlgrenis. Dito…naprosto upřimně ti doporučuju na tento seminář jít….Pokud máš u sebe dušičku, tak Wahl je přesně ta, která ti od ní může pomoct… a taky ti vysvětlí to s těma dětma… ty to chápeš správně… souvisí to s tebou. Nemáš se čeho bát… a hlavně ne když budeš pod křídélkem Wahlgrenis… ona je ten správný človíček v začátcích …. Mě kdysi v začátku mého hledání pravd v duchovnu a nebo jak ty píšeš… ve věcech mezi nebem a zemí udělala jasno a nasměrovala mě tím správným směrem. Pokud máš možnost na ten seminář jít, tak jdi… nic zlého tě tam nečeká a jsem tak nějak vnitřně přesvědčena o tom, že si uděláš v hlavě jasno a zbavíš se svých strachů….

Měj se a směj se a jestli na seminář půjdeš, tak Wahl ode mě pozdravuj….

S láskou tvá Zrzka

24.8.2011

PS: takto přes e-mail bych ti v hlavě možná udělala ještě větší zmatky a vyvolala možná ještě větší strachy…to je důvod,  proč nekreslím a nepouštím se do kreslení……

Děkuji za rychlou reakci,

ale vůbec nevím, co ti odpovědět, jen děkuji. Po tvářích mi stékají obrovské slzy. Jdu se přihlásit na seminář.

Děkuji Dita

24.8.2011

 

Dito…fakt….

kdybych Wahl nevěřila, tak bych tě k ní neposílala…. bude se ti to líbit a hlavně se ti uleví….. Já bych ti mohla přes písmenka udělat v hlavě ještě větší zmatek….něco jiného je, kdybys byla třeba u mě na semináři, tak bych s tebou mohla na těch straších pracovat, ale takto přes písmenka…. cítím že nemám. Dej vědět, jak se ti to líbilo s Wahl a jak jsi dopadla…měj se a směj se ….a už nebul :o)….máš v sobě krásné dary..které díky strachům nemůžeš ani využít….. ten obrázek byl hodně silný…. a krásný………

 

tak zatím papapapa Zrzka

24.8.2011

 

 

Ahoj Zrzko,

ráda bych Tě pozdravila a znovu a znovu poděkovala za řádky, které jsi mi napsala. Stále jsem z nich dojatá a pokaždé mám na krajíčku.

V sobotu jsem byla na semináři u Wahl ve Zlíně, byla super. Téma jsem celkem zvládla (pokud nepočítám, že jsem více než polovinu brečela :-). Bylo to o zdraví, uzdravení, lásce… to celkem chápu a moje hlava bere. Při osobní konzultaci říkala, že je to se mnou na déle, tak jsem ji teď psala, zda se sejdeme v Pardubicích. Nevím, zda se to povede, protože přes týden, díky dětem, nemohu a s nimi tam nemá cenu jet. Přemýšlela jsem, zda se vydat za ní nebo za tebou. Ale tím, že jsem se s ní viděla osobně, tak jsem si řekla, že asi mám jet za ní. Na druhou stranu bych se s tebou moc ráda setkala, jsi mi tak sympatická a blízká. Jak je to možné??? 🙂 Přemýšlela jsem, že bych jela na tvůj seminář AK, ale nemůžu. Nevím jak to říci, to je na mě už moc, snad mi rozumíš.

Moc Ti za vše děkuji, neumím to popsat, ale moc tohle všechno pro mě znamená. I díky těmto mailům se snažím být lepší, láskyplnější a milující, pro všechny.

přeji krásný večer

s láskou

Dita

3.10.2011

 

Ahojíček Ditko,

Jsem moc ráda, že se ti s Wahl líbilo……všechno má svůj čas….i naše setkání…pokud se setkat máme a já věřím, že ano….. dávej všemu volný průběh…. Tak jak to cítíš…teď cítíš, že jsi připravená pracovat s Wahl… časem pocítíš, že máš být někde jinde s někým jiným a posunovat se dál a hledat své pravdy a otevírat své dary….  Ať už to budu já a nebo někdo jiný…už toto je u tebe velký pokrok, že hezky posloucháš své srdíčko.

 

Měj se a směj se a děkuju, že jsi o sobě dala vědět.

S láskou …tvá Zrzka

4.10.2011

Dobrý den,

před chvílí jsem narazila na Vaše stránky a chtěla bych Vám za ně moc poděkovat. Je zde spousta zajímavých informací a článků, se kterých může člověk čerpat, ale jsou zde i řádky, které pohladí.

Sdílet tuto pravdu

Reklama

Sledujte na Facebooku

Vaše komentáře

Reklama