Sponzorované odkazy

Čakry si můžete představit jako trychtýřovité květy, otevřené do přední části těla, které akumulují a rozdělují energii různých frekvencí. Slouží k zásobení těla energií a tím k udržení života a zdraví.

 

Každá z nich má určitou funkci a souvisí s určitou částí těla a orgány. Když je tok energie narušen, člověk to pociťuje jako disharmonii a nemoc. Už ve starých textech se uvádí, že existuje na 90 000 takových malých center. Pouze zhruba 40 čaker je uváděno jako významných. Důležité jsou v oblasti sleziny, na šíji, v dlaních a na chodidlech. Ovšem ty nejdůležitější, alespoň tak jak je známo, jsou podél hlavní vertikální osy člověka, a jejich celkový počet je sedm. 


Čakru si lze také představit jako malý vír, který se točí ve vysokém tempu. První čakra má například čtyři malé energetické víry symbolizované jako čtyři okvětní lístky lotosu. Ke každé čakře přináleží určitá barva, která souvisí s frekvencemi a rychlostí energie. Čakry jsou součástí úžasného systému energií, bez kterého by člověk nemohl fungovat. Nejčastěji se uvádí tři složky - vibrační pole energií, tzv. energetická těla, čakry a "nádí"  neboli rozvodné kanálky. Energetická těla jsou vibrační pole, ve kterých kmitá energie v určitém frekvenčním rozsahu. Frekvence se v průběhu vývoje člověka adekvátně zvyšují. Čím je frekvence vyšší, tím více člověk může zažívat vyšší životní energii, cítění a poznání. Tato pole od sebe nejsou oddělena, navzájem se pronikají. "Nádí"  jsou jakousi analogií tepen fyzického těla 


Čakry jsou energetická centra, která jsou anatomicky umístěna podél dráhy mozkového kmene a míchy. Existuje sedm hlavních čaker, se kterými se pracuje během čakrové terapie. Energie uvnitř čaker rotuje ve spirále. Čakry si můžeme představit jako lotosové květy, čím je květ rozkvetlejší, tím více je člověk ve spojení s energií duše.

náhled obrázku

1. čakra - jaspis, hematit, kalcit, záhněda, býčí oko, granát český, granát čínský, červený korál, (červené a zemitě hnědé spektrum)

2. čakra - oranžový avanturín, karneol, ohnivý opál, medový opál, medový kalcit, sluneční kámen, (oranžové spektrum)

3. čakra - citrín, jantar, ametrín, tygří oko, topaz, žlutý jaspis, žlutý jadeit, fluorit, zlato, jantar (žluté a zlatisté spektrum)

4. čakra - růženín, kunzit, rodochrozit, rodonit, manganokalcit, růžový korál, perly, růžový turmalín (růžové spektrum), zelený turmalín, akvamarín, olivín, malachit, avanturín, amazonit, vzácný zelený kalcit, mechový achát, zoisit s rubínem, epidot, malachit, fluorit, azuromalachit, vltavín, apofilit, fuchsit, (zelené spektrum), turmalín meloun reprezentuje růžovo zelené spektrum

5. čakra - chalcedon, modrý akvamarín, avanturín, achát, modrý fluorit, tanzanit, dumortierit, světlomodrý lazurit (lapis lazuli), tyrkys, azurit, (modré, modrozelené spektrum),

6. čakra - sodalit, sokolí oko, tmavomodrý lazurit, azurit, ametyst všechny druhy, spinel, opál, kunzit, čaroit, fluorit, lepidolit, ametrín, labradorit, stříbro, černá perla, (tmavomodré a fialové spektrum)

7. čakra - křišťál, ametyst všechny druhy, achát bílý, kalcit, magnezit, howlit, selenit, perly, 

bílé korály, křišťál s turmalínem, křišťál s rutilern-sagenit, apofylit,

Kamínky přikládáme na dané čakry a doporučujeme nechat působit po dobu deseti minut. Působíme dvakrát do týdne. Kameny po každém působení omyjeme a necháme znovu nabít.

http://www.cakry.cz

 

 

Péče o drahé kameny

 

Je třeba si uvědomit, že ani „kameny“ nejsou zcela neživé bytosti, I ony mají svůj, i když námi často nepozorovaný život. Pokud se stýkají s nějakým okolím, například s naším tělem, tak dochází nejen k energetické výměně, ale často i k jejich znečištění, a tím i ke snížení jejich účinnosti. A časem někdy i ke snížení jejich životnosti.

Velmi citlivým drahým kamenem je například opál. Již krátký bezprostřední styk s mýdlem, parfémem, krémem nebo líčidlem dokáže zničit obdivuhodné vlastnosti jeho povrchové vrstvy. Protože obsahuje i 20% mikroskopické vody, reaguje bezprostředně jak na změnu vlhkosti, tak i teploty (a tím i do jisté míry na tělesný i duševní stav jeho majitele) a může změnit lesk, zabarvení nebo se v něm dokonce mohou objevit praskliny. Nesnáší ani prudké slunce, ani silný mráz. Protože je velmi účinný, vyžaduje značnou péči.

Podobně se chovají i perly a perleť, které dokonce vyžadují pravidelný styk s vlhkou pokožkou. Pokud je na delší dobu uložíme v teplém prostředí, může jejich povrchová vrstva „vyschnout“.

Základními pilíři péče o drahé kameny jsou: ochrana před poškozením, očista, aktivace.

Ochrana před poškozením

Jako každý cenný předmět musíme drahé kameny chránit před mechanickým poškozením (otěr, nárazy, poškrábání). Zpravidla čím je kámen tvrdší, tím je i odolnější vůči mechanickému poškození, ale nesmíme na to příliš spoléhat. Zásadně není vhodné nechat si vyrýt do drahého kamene nějaký obrazec, pokud tím nesledujeme jen estetický účinek. A zkoušet tvrdost našeho kamene rytím do oken tramvaje, autobusu nebo vlaku se může škaredě nevyplatit.

Při nošení drahých kamenů s nízkou tvrdostí (pod 5) vzniká zvýšené nebezpečí jejich mechanického poškození. Proto je třeba vždy pečlivě zvážit, pro jakou příležitost si je vezmeme, a neváhat je odložit, když jim hrozí poškození.

Svou úlohou ovšem hrají i krystalická struktura a křehkost. I nejtvrdší drahý kámen – diamant – se může rozpadnout na několik kusů nebo dokonce na prach, udeří-li se na jeho citlivé místo. Této skutečnosti využívají například brusiči kamenů, když chtějí velký kámen rozdělit na menší, dokonalejší. Je to ovšem značné riziko. Vypravuje se, že například na rozdělení největšího diamantu na světe Cullinan se brusič Asscher připravoval skoro rok studem jeho struktury a trénováním správného úderu. Když se konečně odhodlal k úderu a ten se povedl, tak omdlel.

Diamant sice řeže sklo a skoro všechny ostatní kameny, ale neopatrný náraz na tvrdý předmět jej dokáže vážně poškodit. Podobně se chovají akvamarín a smaragd.

Drahé kameny by také neměly být delší dobu vystavováni velmi silným energetickým polím, např. magnetickým nebo elektrickým, a silnému záření, např. rentgenovému, teplotnímu, ultrafialovému. M“že při tom dojít nejen k dočasné nebo trvalé změně barvy, ale i vlastností. Úprava přírodních kamenů například vypálením nebo rentgenovým zářením je také jednou z metod jejich falšování.

Ke kamenům, které není dobré vystavovat prudkému slunečnímu nebo rentgenovému záření, patří achát, amazonit, křišťál, jantar, chalcedon, chryzopras, citrín, sokolí oko, fluorit, hematit, heliotrop, jadeit, korál, lazurit, malachit, měsíční kámen, onyx, kalcit, záhněda, rodochrozit, růženín, sugulit, vltavín, tyrkys a samozřejmě opál a měsíční kámen.

Také styk s chemickými prostředky může kameny značně poškodit. Proto je dobré je odložit před mytím, koupáním nebo líčením, nenosit je v agresivním prostředí, dávat pozor při domácích pracích, úklidu apod. |Zvlášť citlivým kamenem je opál, poněkud méně perly a tyrkys.

 

Očista a aktivace

Pokud kámen používáme delší dobu (více než jeden měsíc), je třeba jej očistit, případně znovu aktivovat. Také pokud došlo k jeho znečištění nebo pokud cítíme, že došlo k intenzivní energetické výměně a kámen se „unavil“. Ale vůbec neškodí, když kámen po každém použití či celodenním nošení krátce opláchneme a necháme odpočinout. Na druhé straně není dobré nechat jednou nošené kameny dlouho ležet někde ve skříni, protože neužitečně ztrácejí svou energii a zmírají touhou po styku s lidským tělem.

Správná očista drahého kamene a jeho správná aktivace mají zásadní vliv na jeho účinnost. Proto by měly být drahé kameny pravidelně očišťovány a nabíjeny. Při tom musíme zcela přesně vědět, co od drahého kamene požadujeme.

Pokud požadujeme, aby od nás drahý kámen „odsával“ špatné vlivy nebo nás zbavoval špatných vlastností, tak je nutné, aby byl před nošením zcela „vybit“, tj. aby byl schopen absorbovat negativní energii.

Pokud požadujeme, aby nám drahý kámen dodával pozitivní energii nebo posiloval naše dobré vlastnosti, tak je nutné, aby byl nejprve zcela „vybit“ (tj. zbaven veškeré negativní energie) a pak zcela „nabit“ vhodnou aktivací.

 

Očista drahých kamenů

Pro základní očistu drahého kamene je nejvhodnější omývání teplou proudící vodou po dobu alespoň 3 minut, čímž se také spláchne z kamene povrchová nečistota. Samozřejmě je nutné dávat pozor, abychom nepoškodili zasazení kamene (např. dřevo) nebo spojovací čí nosnou šňůrku. Pokud jsou na povrchu ještě patrny nečistoty, setřeme je vlhkým vlasovým štětcem. Pokud si nejsme stoprocentně jisti, že kámen snáší opláchnutí teplou vodou, tak k očistě použijeme lehce navlhčený hadřík. Po omytí je nutno kameny osušit, nejlépe otřením v jemné bavlněné látce.

Omývání octovou vodou není vhodné, protože ocet některé kameny narušuje. Rozhodně je nutno se vyhnout omývání mýdlem nebo dokonce saponáty!

V současné sobě jsou již k dostání i cenově dostupné ultrazvukové čističky, které jsou schopny odstranit i zašlou špínu. Drahé šperky je dobré alespoň jednou za rok svěřit k očištění odborníkovi.

Vodu nesnášejí zejména lazurit, malachit a tyrkys.

 

Vybití drahých kamenů

Po omytí v teplé vodě jsou drahé kameny již ze značné části vybity, ale není záruka, že to stačí.

Pro vybití drahých kamenů je nejúčinnější a nejbezpečnější jejich uložení přes noc do drobných hematitových valounků, případně je ještě těmito valounky zasypat. Samotné hematitové valounky je nutno pravidelně „dobíjet“ slunečními paprsky alespoň po dobu dvou hodin.

Drahé kameny lze vybíjet i uložením přes den a noc do vlažné mořské vody (asi 4,5 gramu mořské soli v 100 mililitrech čisté vody) nebo solného roztoku (asi 3,5 gramu nejodidované a nefluorizované soli ve 100 mililitrech čisté vody. Řada kamenů, například kalcit, karneol, labradorit, opál, lazurit, malachit a tyrkys je však citlivá na vodné roztoky soli.

Pokud si nejsme stoprocentně jistí, že kámen potřebuje roztok soli, a není to vysloveně uvedeno, je lepší a jistější kámen pouze uložit do hrubě krystalické soli, nejlépe mořské. Do soli není vhodné ukládat kameny zasazené do nějakého materiálu.

Po vybití v soli je nutno kameny opět pořádně opláchnout a osušit bavlněnou utěrkou.

 

Aktivace drahých kamenů

Očištěný kámen je třeba aktivovat, tj- dodat mu zpět aktivní energii. K tomu je třeba vhodný energetický zdroj, nejlépe přírodní nebo v některých případech umělý.

Jako přípravný krok je dobré kámen za sucha pečlivě vyleštit suchým flanelovým hadříkem. Na další suchou utěrku kápneme eukalyptový („koalka“) nebo jiný aromatický olej a kámen vyleštíme do vysokého lesku. Tím je částečně aktivován a připraven k dalšímu působení.

Nejpřirozenějším aktivátorem drahých kamenů jsou samotné drahé kameny. Krystalové drúzy ametystu nebo křišťálu obsahují tolik energie, že jsou ji schopny předávat jiným menším kamenům. Očištěný kámen položíme do krystalové drúzy a kámen na ní necháme jeden den „nabíjet“ Ale i samotnou drúzu je nutno občas dobít, nejlépe slunečním zářením. Lacinějším, i když slabším zdrojem aktivační energie jsou drobné ametystové nebo křišťálové kamínky, které se před použitím pořádně protřepou a pak vysypou na dřevěnou podložku. Kámen, který chceme aktivovat, pak na kamínky položíme a případně jej ještě kamínky zahrneme.

Nejčastějším aktivátorem je ale sluneční záření. Kámen položíme na bílý papír a vystavíme jej po určitou dobu slunečnímu světlu. Dobu ozáření i jeho intenzitu volíme podle citlivosti kamene. Citlivější kameny vystavujeme jen světlu měsíčnímu.

Aktivaci slunečním světlem vyžadují například achát, amazonit, akvamarín, avanturin, azurit, křišťál, jantar, chalcedon, citrín, sokolí oko, fluorit, hematit, kalcit, korál, lazurit, mléčný křemen, perly, perleť, onyx, záhněda, rodonit, syenit, safír, spinel, tygří oko, tyrkys, turmalín, zirkon.

Aktivaci slunečním světlem lze nahradit aktivací ultrafialovým zářením. Pro tento účel rozhodně není vhodné „horské slunce“. S výhodou lze použít takzvaných testerů bankovek nebo ultrafialových žárovek, které také vyzařují ultrafialové světlo, ale umírněně, takže dobu ozáření můžeme dobře regulovat. Ani v jednom případě není dobré vystavovat zrak ultrafialovému záření bez ochranných brýlí.

Některé „citlivé“kameny je lépe aktivovat měsíčním světlem, tj. polarizovaným slunečním světlem, odráženým od měsíce. Postup je stejný jako u světla slunečního. Největší účinnost má přitom úplněk. S aktivací slunečním světlem přes polarizační filtry nejsou zatím dostatečné zkušenosti.

Aktivaci měsíčním světlem nebo v nejhorším případě slabým denním světlem vyžadují například ametyst, azuro-malachit, čaroit, chryzokol, chryzopras, diamant, heliotrop, jadeit, jaspis, karneol, labradorit, malachit, měsíční kámen, obsidián, opál, rodochrozit, růženín, rubín, smaragd, sodalit, topaz, zoist.

Rozhodně nelze doporučit pomoc nejrůznějších „léčitelů“, kteří se nabízejí předat svou vlastní vnitřní energii drahému kamenu. Pokud si nejsme stoprocentně jistí, že jde o nezištného, poctivého léčitele, který je skutečně obdařen „pozitivní energií“, je lépe se mu vyhnout.

Každý kámen má po práci právo na odpočinek, po několika měsících na dovolenou a po uplynutí několika let i právo na důchod. Kameny nevyhazujme do odpadu. Pokud jsme se s nimi již duševně rozloučili a nechceme si je nechat na památku, tak je někde zakopejme do země nebo hoďme do vody.

 

Zdroj: http://www.kamenyasperky.cz/ Jak nám mohou pomoci drahé kameny, Antonín Hrbek


Sponzorované odkazy


načítá se...