Sponzorované odkazy

 

Ahoj Zrzko,

je první den roku 2012 a já hned ráno ťukám mailík s dotazem ohledně dětí. Nemůžu se myšlenek na toto téma zbavit, protože neznám odpověď.

Nemoci u dospělých vždy něco znamenají, s něčím jsou spojeny a dá se na problémech pracovat. Ale jak je to s dětmi, jsou jejich nemoci propojeny se mnou, dávám jim málo nebo moc, jsou mým zrcadlem? Když mohu pomoci sama sobě, mohu pomoci i jim?

Syn Filip se narodil s flíčkem na hlavě - kožní vada, dle lékařů měl zmizet. Je tam stále a zvětšuje se současně s tím jak mu roste hlava. Syn o něm ani neví, je vzadu na hlavě, nikomu nevadí, sic tam nerostou vlasy. Ale po pubertě se má tohle místo vyříznout, aby s ním do budoucna nebyly problémy a něco tam nevzniklo. Osobně mám velký problém s jakoukoli narkózou, tak se mi to celkem příčí a ptám se, zda mohu něco udělat, aby flek zmizel a na operaci nemusel? Nebo proč jsem s ním byla poprvé v sedmi měsících na JIPce kvůli febrilním křečem z vysokých teplot (vypadá to jako epileptický záchvat). Proč byl (doufám, že už není) více náchylný na nemoci, když imunitu má v pořádku (info od MUDr.). Za pár dní bude synovi 5 let a já ho celou dobu od narození při jakémkoli zvýšení teploty "cpu" Diazepanem - oblbovákem, aby nedostal další křeč a nezůstal trvale na lécích.  Nyní už je to lepší a křeče by se neměly objevit, protože je už větší a tělo se umí lépe s teplotou poprat. Nebo nechali jsme mu odstranit nosní mandli, byla celá zahnisaná a začínala mu dělat problémy se sluchem.

Jde mi o to, zda jsou to "jeho" nemoci, nebo mají něco společného se mnou a já mu mohu pomoci změnou chování, přístupu, chápání, stravou, čímkoli. Nevím, zda je zcela srozumitelné, na co se ptám a zda dostanu odpověď. Ale musela jsem to zkusit.

Každým dnem se mi zdá, že mám nové informace, dívám se na věci i s jiných úhlů atd. Nerada bych třeba za  let zjistila, že jsem měla nebo mohla udělat to či ono, aby moje děti na tom byly lépe, po zdravotní stránce. Děti.... Mám ještě dceru Eriku, které budou dva roky a ta je daleko "odolnější", u ní nevidím nic tak zásadního, co bych měla potřebu řešit. Je to opak Filipa.

Stále se učím jak být dobrou mámou a dělat rozhodnutí, které souvisejí s dětmi, jsou pro mě obtížné. Je to jiné než se rozhoudnout sama za sebe. Děti jsou to nejlepší, co mě potkalo a snažím se nebo spíš chci jím dát maximum, co můžu.

Po přečtení Tvého vánočního článku jsem chtěla tohle psaníčko odložit (je smutný a krásný v jednom), ale neodložila. Takže děkuji i za přečtení a přeji krásný den.

S láskou

Dita

PS: nevím, zda poskytuješ i osobní konzultace. Pokud není prostor pro mé dotazy, ráda dojedu a poptám se osobně. Ráda bych pochopila jak to s dětmi je. Nechci řešit sebe, ani své hledání cesty necesty :-) ale je, mé zlatíčka.

1.1.2012

 

Ahojíček Ditko,

 

Mám dnes jeden z volných dnů a tak jsem psala na stránky nějaké psaníčka ….co se týče jak to se mnou a PRAVDIČKAMA  letos asi bude…. a ještě mi zbyl čas, tak jdu odepsat a vyřídit nějaké restíky co mám v mailové schránce a ty jsi jeden z prvních novoročních restů, které tady mám.

Ditko… budu stručná, ale snad ti má odpověď na tvé otázky něco dá….budu se odvolávat na nějaké odkazy na stránky, které si přečti…. v nich je napsáno víc, než jsem schopná ti tady dnes napsat.

 

Ten flíček na makovičce malého…. Se nemusí odstraňovat pod narkózou….asi to je důvod proč to lékaři chtějí udělat až bude větší….stačí lokální umrtvení…. Je to jako s vyříznutím znamínek…taky ti opichnou místo a pak vyříznou a pár stehy sešijí….nejsem lékař, víc k tomu nevím….ale myslím si, že takto by to mohlo proběhnout.

 

Febrilní křeče způsobené vysokou horečkou …. Je to dramatické vnímáni hlavně rodičů….věřím, že to bylo hodně nepříjemné emoční vnímání. Věřím, že toho máš nastudovaného o těchto křečí dost….já jsem našla jeden článek, který by tě mohl zajímat… http://rodina-deti.doktorka.cz/horecnate-febrilni-krece/ Z mého úhlu pohledu…se organismus s vysokými teplotami vypořádává různým způsobem….jako pud sebezáchovy. U dětí to jsou febrilní křeče, u dospělých převážně zimnice a silný třes, který vypadá jako epileptický záchvat (je to jen pár let, kdy jsem si tímto stavem prošla)….nebo když se někdo moc lekne….tak jeho záchrana aby z toho leku neumřel…je omdlení…. Takové chvilkové vypnutí organismu, protože už to nezvládá.

U teplot když začnou lézt nahoru…. Mám osvědčené na dětech studené ponožky…froté ponožky se namočí a vyždímají ve studené vodě…navlečou na nožky a zabalí ještě do suchého ručníku…. A to se po 5 až 10 min. opakuje…… je to míň drastické než sprchování a zábaly celého těla (které jsou ale taky velmi účinné) dokud horečka nepoleví a nezačne klesat. Ten Diazepan preventivně mi přijde docela u tak malého dítěte přehnaný…..ale pokud ti to doporučil takto lékař….tak nehodlám nic vyvracet…. Já medicínu vystudovanou nemám.

 

Imunita synka podle výsledků je v pořádku píšeš…..a přesto je stále na hromádce (nemocný)… předpokládám že se jedná o kašlíky, rýmu, zkrátka nějaké to běžné nachlazení…. Rýma jsou vnitřní slzy které se derou nosem ven…kašel… může být dusívá láska k dítěti a jak jsi zmínila tu mandli, která musela ven…kvůli sluchu…to je další kamínek do mozaiky…. Nechce slyšet ani vnímat tvoje přehnané strachy….které jsou pravděpodobně způsobené tím co sis s ním prožila s těmi febr. křeči.

Další důkaz a hmatatelný pro tebe je tvá dcera, která je mladší, ale takové zdravotní problémy jako syn nemá…. O ni se tolik nebojíš….ji svou láskou a strachem nedusíš….necháváš ji prostor….

Ditko…. Tak nějak to vnímám u tebe a dětí… víc už psát nebudu a dám ti sem dva odkazy, kde píšu o tom jak to s dětmi a jejich nemocemi je…. i nějaké ty babské rady a recepty, které mám vyzkoušené na svých dětech, když byly ještě dětmi :o).

 

ODMĚŇUJTE DĚTI, ZA TO ŽE JSOU ZDRAVÉ ANEB....JAK ZRZKA LÉČILA SVÉ DĚTI

PRAVADA O DĚTSKÉM MARODĚNÍ

Měj se a směj se Ditulo…..a přeju ti, aby ses dokázala zbavit přehnaného strachu o svého syna… Dej volnost  jemu i sobě a uvidíš, že bude zdraví jako řepa.

S láskou tvá Zrzka

7.1.2012

 

Ahojky,

moc děkuji, že jsi mi dala kousek sebe, dala svůj čas.

Vše, co píšeš dává smysl, pomáhá mi najít cestu. Obě moje děti jsou pro mě něco neuvěřitelného. Od chvíle, kdy se Filípek narodil, jsem nějak nechápala, že tak krásný, usměvavý a milý človíček, je opravdu můj, že si ho ani nezasloužím. A jak píšeš upnula jsem se na něj možná víc než je zdrávo. Brala jsem ho jako odměnu jako vyrovnání za to, co jsem si prožila, jaké jsem měla dětství atd.  To stejné jsem měla i s Erikou, druhý malý zázrak, ale už jsem vše brala s větším nadhledem. Z Filipových nemocí jsem skoro šílela a o to asi byly silnější.

Se svými strachy pracuji, své problémy řeším a jsem moc ráda, že jsem Tě našla a že mě sem tam poposuneš kousek dopředu. Celý život jsem bojovala se svou mámou, řešila a pořad nenalézala klid. vše se točilo kolem ní. Loni jsem se rozhodla, že zkusím víc než jen péči psychologů nebo rozhovory s přáteli, litování se. Zkontaktovala jsem p. Cindlera (jeho přednášku máš i někde u sebe na netu) a ten mi ze dne na den pomohl, tak jak bych si nikdy dříve nepomyslela. Dal mi jasný signál, že tyhle všechny věci existují, že tu jsou a proto si pomaloučku jdu dál a snažím se odkrývat, to co jsem dříve ani netušila. Teď přišla řada na to, abych trošku víc pochopila své děti.

Děkuji za odkazy na Tvé články, nějak jsem je dříve neobjevila. Moc si všeho vážím, i vzhledem k tomu, že máš taky děti a mimo jiné máš vlastní zkušenosti a názory. Ve všech směrech víš víc než já a umíš to předat způsobem, který hřeje na srdci a je naprosto srozumitelný.

Ráda bych se s Tebou jednou, časem, seznámila osobně. Pořádáš semináře aut. kresby, což je příležitost. Nejsem si ale jistá, že to chci umět, že jsem na to připravená atd. Asi si budu muset nejdříve pořádně nastudovat, co to vlastně je a jak to funguje :-)

Vždy jsem toužila po tom mít někoho "na své straně". Někoho, kdo nesoudí, někoho kdo pochopí, ale i poradí, nasměruje. Podařilo se, Tvé řádky určené pro mě, mi dávají tolik lásky a všeho, co jsem psala. Nechápu to, ale cítím to tak. Tvůj první mailík je pro mne lék a když je mi úzko, vždy pomůže.

Posílám naši fotku, aby jsi viděla naše usměvavé tvářičky. Je hodně dovolenková, ale moc společných nemáme.

Děkuji za všekerý čas a pokud bych měla nutkání Ti napsat, nejdříve to pořádně zvážím, a´t máš dostek času na sebe, školu, rodinu atd. a i na ostatní :-)

Měj se moc hezky, opatruj sebe i svou rodinu a prosím piš své pravdičky.

S láskou Tvá Dita

7.1.2012

 

Ahojíček Ditko,

I já tobě děkuju za zpětnou reakci….jsem vždy ráda, když se mi dotyčný ještě ozve a já pak mám jistotu v tom, že moje písmenka pochopil (někdy nepochopil).

Přesně tak jak jsi to popsala…. Rozdíl mezi tvými dětmi, tak to vnímám i já…miluješ je stejně…ale o malou nemáš takový strach jak o synka. Jinak moc děkuju za fotečku….tak by to mělo být furt….zdravé vysmáté děti i maminka….

Věřím, že až uzraje čas a nastane správná doba a my se bude mít setkat „naostro“, tak se setkáme :o). Semináře AK….jsou hlavně o tom, abyste se naučili vykreslit se ze svých negativ a bebíček a porozumět v základu výkladu z čaker….jinak ten seminář není jen o AK…kdo se mého semináře zúčastnil, tak by moje slova jen potvrdil, že nejde jen o AK…. Předávám tam spoustu dalších informacích, které na PRAVDIČKÁCH buď už jsou a nebo je tam dát nemůžu z důvodu, že potřebuju k těmto informacím mít s vámi kontakt osobní, abych na vás viděla a věděla, že moje slova chápete, tak jak je říkám a myslím…. U psaného slova tuto jistotu nemám…. Písmenka si může každý vyložit jinak a já to nevidím. Jinak si holčiny se mnou prošli meditacemi, které jim řekli hodně o jejich dosavadním životě … :o)…je toho spousta co se na seminářích odehraje a nikdy není stejný…..i holčiny, které byli na opakovačkách si vždy odnesli něco nového…. Protože já si předem nic nepřipravuju…žádné předem řeči….vím předem co s vámi chci probrat, co vás naučit v hrubých rysech, ale nakonec improvizuju a podřizuju se vašim myšlenkám a energiím… :o)….Zkus mrknout do sekce AKCE…. Podsekce AK semináře….tak najdeš víc informací i ohlasy holčin, které na semináři už byly :o).

Měj se a směj se Ditko a těším se někdy na tebe.

S láskou tvá Zrzka

8.1.2012

 

 

Ahojky,

není co více říci

na seminář se těšící

s láskou Dita :-)

9.1.2012

Ahojíček Zrzko,

slíbila jsem sobě i Tobě, že než napíši nějaký dotaz, pořádně to zvážím. Zvažuji několik dní a píši, jelikož se jedná o věc pro mě naprosto zásadní a tím, že Ti důvěřuji víc než komukoli jinému, píši.

Za poslední rok jsem udělala hodně práce na sobě, svém životě… a myslela jsem, že to takhle stačí, že už budu jen pozitivně myslet, dál se rozvíjet, milovat lidi kolem sebe… Kdykoli však vyřeším nějaký problém, situaci, objeví se další a nakonec to vždy skončí u mě samotné (synovi nemoci, neshody a nesoulad s manželem, přátele…), že musím vyřešit samu sebe.  Vše se dalo nějak rychle do pohybu, vše do sebe zapadá.  Vstoupila mi do života žena, která mi nabídla rodinné konstelace. Slyšela jsem o nich asi před 2 lety a moc se mi to líbilo, avšak jsem si říkala, že tohle pro mě není (měla jsem strach).  Tím, že mé dětství ani dospívání nebylo ideální, máme pár rodinných tragédií, celá moje rodina ze strany táty a mámy je rozvedená, a vím, že mé chování a myšlení atd. je z velké části ovlivněno právě tím, co u nás bylo či nebylo doma a možná i něčím dalším, jsem rozhodnutá „zkusit“ něco dalšího. Ať mohu jít dál, být šťastná (jako celá se vším všudy) a dávat lásku.  Chci se zeptat na Tvůj názor na rodinné konstelace a zda je tohle pro mne správná cesta.  Stačí mi naspat ano či ne. Vím, že se mám rozhodnout srdcem. Srdce mi říká, běž a řeš, dokonči to, na co jsi se dala.  Ale zda je tohle cesta… Zajímá mě Tvůj názor nebo jestli Ti přijde nějaká informace. Na Tvých stránkách jsem na toto téma nic nenašla.

Termín konstelace je v únoru a myslím, že v únoru by měl být i tvůj seminář AK.  Víš už termín prosím?

Doufám, že se najde chvilka pro rychlou odpověď. Pokud ne, tak to samozřejmě chápu.  Jsem moc ráda, že Tě máme a že jsi právě taková jaká jsi 

Přeji krásný den a děkuji za pochopení

S láskou Dita

PS: žena, která mi nabídla konstelace má odkaz na tvoje webovky na svých stránkách a to mě nějak nakoplo, že by to mohla být správná cesta,,,

18.1.2012

Ditko,

fakt nemám čas na dlouhé psaní a tak jen stručně.......jdi do toho....sice otevřeš staré rány....ale mnohé pochopíš..... konstalance, byť jsem se jich nikdy nezúčastnila beru jako dobrou věc....nemohou ti uškodit...sice to asi zabolí....ale je třeba pochopit jak bolest, tak problém..... a pokud tě to láká.... a vnímáš to, že tam máš být, tak tam jdi....a strach.... pochopitelně...kdo by si chtěl prožít něco prožité....jedině ten kdo to chce pochopit.... Ve finále.......je to jen a jen na tobě.....


PS: s tím seminářem zatím nevím ....ale vypadá to, že v únoru to už nestihnu.....

Tak zatím pa a měj se a směj se ...

s láskou Zrzka

18.1.2012



 


Sponzorované odkazy


načítá se...