Sponzorované odkazy

dobrý den Zuzko,

dnes jsem čistě náhodou narazila na Vaše stránky a jsem z nich moc mile překvapena. Moc se mi líbí, líbí se mi Vaše myšlení, Vaše prožívání a proto jsem si dovolila se na Vašich stránkách zaregostrovat.

Moc ráda sem budu chodit a číst si o věcech, energiích, duchovnu, které mě moc moc zajímá. V mé blízkosti přátel, rodiny, takovýchto lidí moc není a občas mi to chybí :o(. Vy sama zmiňujete, že Vás tímto životním směrem nakoplo přečtení knihy Miluj svůj život od Louse. Právě jí čtu také podruhé, třikrát jsem viděla její film a i já musím říci, že se najednou na Vše jinak dívám, jinak prožívám a afirmace jsou již na mém denním pořádku, zrovna tak jako automatické čištění zubů, či přijímá stravy :o). Louise je fantastická. A k tomu mám velmi blízko k Doreen Virtue a jejím andělským knížkám, které mi daly mnoho odpovědí na otázky, v kterých jsem mockrát v životě tápala. Po přečtení a přijetí afirmací od Louise se cítím tak vyrvonanější a šťastnější :o) asi sama Zuzko víte o čem mluvím.

Ale na jednu věc bych se Vás přeci ráda zeptala. :o). Snad mohu... Půl roku jsem měla nádherné přátelství s o 8 let starším mužem (vozíčkářem). Já sama jsem zdravá. Potkali jsme se čistě náhodou přes inzerát, kde jsem prodávala bundu a on měl zájem. Spoustu let se zajímám o lidské tělo, studuji homeopatii a tak, když mi řekl, že je vozíčkář již 18 let, vtáhlo mě to k němu jak k magnetu. Během několika měsíců mě uvedl do světa, o kterém jsem neměla ani šajnu. (jen pár obrázků z časopisů, či pár informací v tv), ale díky němu už teď vím, jak vozíčkáři žijí, s čím bojují v naší společnosti, jak se cítí atd..atd...Stali se znás opravdu přátelé. Jenže tak moc jsme se chtěli (samozřejmě jen jako kamarádi) až jsme se ztratili. Tak jsme se jeden o druhého báli, že jsme si párkárt něco řekli, druhý to špatně pochopil a naše přátelství skončilo. Je mi po Martinovi velmi teskno, vím, že jemu po mě také, ale on nechce již v přátelství pokračovat, protože má pocit, že mi jen ubližuje a to nechce. Od Louise vím, že se člověk nemá zaměřovat na daný problém, neupínat k tomu myšlenky, protože se to pak jen a jen zvětšuje, ale, že se to má převést na pozitivní afirmaci, tak jak to cítíme. Pár dní si již afirmuju "mám nádherné přátelství s Martinem a zasloužím si ho", žehnám mu v mé mysli, vysílám mu lidskou lásku. Ale....občas se ve mě Zuzko pere myšlenka, zda mám na to právo, když on již přátelství nechce, nebo se ho bojí, nevím. Mohlo by být něco, co někdo nechce?

Snad můj dotaz Zuzko pochopíte.

Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaše nádherné stránky, plné optimismu, lásky a pozitivní energie.

srdečně Lenka

6.8.2011

Ahojíček Leni,

Dnes jsem se konečně dostala k tomu, abych ti odepsala na tvůj mailík… Pomyslné dveře na stánky MOJE PRAVDY ….nejen tobě jsou otevřené do kořán. Děkuju ti za písmenka, které jsi napsala…. Děkuju i za tvou otevřenost…a důvěru se kterou se na mě obracíš…

Nakreslila jsem si tvoje trápení a v kresbě mně vyšel obrázek, který na mě takto promluvil:

Leni….ten obrázek by bylo docela složité popsat….ale napíšu ti jak na mě mluvil. On Martin tě má rád…zakreslilo se mu krásné srdíčko, ale ještě než se zakreslilo…zakreslilo se jeho sebevědomí a sebeláska. On je dlouho na vozíčku…. „naučil“ se žít se svým problémem, ale nepochopil ho…. Nepochopil podstatu a příčinu toho, proč došlo v jeho životě k zastavení…díky tomu dokáže být „zlý“ dokáže ublížit slovem a chováním právě těm nejbližším a těm co mu chtějí pomoct. Tuto skutečnost si uvědomuje a ví, že jeho výkyvy nálad ti ubližovaly…a zraňoval tě. Tak moc by to chtěl, aby to bylo jinak,  ale nedokáže se prozatím s tím srovnat a ovládnout své emoce a své smýšlení, které je od toho tvého odlišné… Ty ses snažila a kdybys měla možnost, tak dál bys pokračovala v tom, abys do něho nalévala svůj optimismus…na který on nemá náladu a za ty roky ho ztratil. Víš, pravdu má v tom, že když mu říká někdo…chápu tě, a vím jak ti je….tak tomu nevěří …protože nikdo nedokáže pochopit druhého, pokud stejnou zkušeností neprošel… a svým způsobem má pravdu. My se jen můžeme domnívat jak jim je, pokud jsme si s tejnou bolestí neprošli… můžeme si myslet, že je chápeme…ale dokud nezkusíme…tak vážně se jen a jen domníváme.

V té kresbě máš k němu otevřené srdíčko a obaluješ jeho bublinu, kterou si kolem sebe vytvořil (takový jakýsi ochranný štít) krásnou ochrannou energií.

Leni…tvůj dotaz hlavně zněl…jak je to s tím tvým přáním proti jeho opačnému přání. Já o tom už někde na stránkách psala….že je to ovlivňování druhého, a že by se naše přání neměly upínat na konkrétního člověka….že bychom mu tím brali jeho svobodu. A co teď? Jak to máš udělat? Mrkni na článek (dej si do vyhledávače na stránkách MOJE PRAVDY) KDYŽ LÁSKA BOLÍ…. Ke konci toho článku je meditace s pupeční šňůrou…myslím si, že to je to čím bys vašemu vztahu mohla pomoct…. Neovlivňuješ ho a přitom váš vztah pročišťuješ.

Jak to bude mezi vámi dál…na to ti neodpovím a jsem ráda, že to po mně ani nechceš…já se do budoucnosti nerada dívám…. Naše budoucnost je v našich rukou…a je jen na tobě… jak se k tomu postavíš…jestli se necháš odradit jeho odmítáním a nebo se pustíš do toho, abys mu řekla pravdu….jasnou a stručnou…bez vytáček… se srdíčkem na dlani… Je o tom další článek… MLUVIT A MYSLET PRAVDU. Víš…spousta nedorozumění je jen díky tomu, že tu naši pravdu obalujeme do spousty slov a vytáček…neříkáme ji, tak jak ji cítíme…pak dochází k nedorozumění…tak jak došlo mezi vámi…chápali jste se jinak, než vaše vzájemné slova byly myšleny…. Zkus to…ale dřív než to zkusíš, tak dělej tu meditačku a alespoň jednou denně tu pupeční šňůru zkontroluj jestli se zase nezašmodrchala a nebo neušpinila…. Po týdnu zkus hodit Martinovi lano…. Ne pro jeho záchranu…ale pro funkci vašeho přátelství.

Měj se a směj se Leni…a dej vědět, jak se ti a Martinovi vede.

S láskou….tvá Zrzka

8.82011

milá Zrzko,

straaaaaaaaašně moc Ti děkuji za tvůj čas, který jsi mi věnovala a tím co jsi napsala mi moc pomohla.

Je takovou vzácností, že někdo pro někoho něco udělá a nic za to nechce. Je to tak krásné a teplé Zrzko :o)

Napsala jsi vše tak, jak to cítím, jakoby jsi byla účastníkem mého vztahu s Martinem.

Na mé záchranné lano, které jsem mu již hodila ve formě dlouhého láskyplného emailu on nereaguje. Sám s tím bojuje a tak ho prozatím musím nechat být, aby došel k poznání. Možná se ke mě již nevrátí, ale i s tím musím umět žít. Obohatil můj život a za to jsem vděčná.

Zuzko já nemůžu najít tu meditační část, nemohla by jsi mě prosím na ní podrobněji navést?

Víš já provádím denně spoustu afirmací, ale u afirmace "mám krásné přátelství s Martinem a zasloužím si ho" jsem cítila zvláštní pocit. Jakobych nevěděla, zda si to můžu dovolit vůči němu proto jsem se na tebe obrátila

Během pár hodin jsem prolezla tvojí sekci  o pravdách a musím říct, že to je něco neuvěřitelného. Každou pravdu máš tak nádherně napsanou, vysvětlenou. Tolik obohacující. Hladím pomysleně tvou duši a tvé srdce.

Zuzko patří ti mé srdečné děkuji.

s láskou Leni

8.8.2011

Leni...díky za zpětnou vazbu....

tady je ten odkaz který jsem myslela....

 http://www.moje-pravdy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=228:kdy-laska-boli&catid=1:o-pravdach&Itemid=2

a ta meditace je tady toto....

Taková malá meditace na pročištění vztahu….(manželé, děti, rodiče, kolegové, kdokoliv)

Uvolnění přeskočím….a přejdeme hned k vizualizaci.

Vizualizujte si toho s kým potřebujete pročistit váš vztah….. stojíte naproti sobě asi metr od sebe a vidíte, jak jste propojeni přes pupíky pupeční šňůrou. Pozorujte jak je tlustá, zkroucená, barevná….atd.  Pak ji ztenčete po celé délce (nebo naopak rozšiřte) asi na šířku palce (svého palce), rozsukujte pokud tam jsou uzlíky, srovnejte tak aby byla lehce zvlněná, a pokud je špinavá a nebo mám nějaké nehezké barvy, tak ze svého pupíku po celé délce vpouštějte a čistěte neonově bílým světlem až zůstane tato pupeční šňůra čistě bílá. Pokud s tímto člověkem chcete váš vztah ukončit, tak vezměte nůžky a pročištěnou šňůru přestřihněte. Poděkujte za tuto zkušenost a nechte ho jít. Pokud takto chcete čistit vztah mezi vámi a dětmi, nebo rodiči, kde pravděpodobně nebudete chtít nic ukončovat definitivně, tak každý večer zkontrolujte šňůru, jestli se znovu nezkroutila, nebo nezanesla špínou…pokud ano tak znovu čistěte….po dobu sedmi dnů.

Další pomocník….nebojte se poprosit svoje ochránce nebo andělíčky, či univerzu, aby vám pomohli váš nemocný vztah uzdravit a nebo ukončit.

Tak se zatím měj a směj ...a dej tomu volný průchod....bude to přesně tak jakt o být má...papapapa Zrzka

8.8.2011

Ahojíček Zuzi,

srdečně tě zdravím a prosím tě o chvilinku času nad mými řádky.

Zuzi týká se to zase mne a Martina. Možná si vzpomeneš. Psala jsem i o našem přátelství, které vzniklo přes inzerát, když jsem prodávala bundu a tak moc jsme se chtěli, tak moc jsme se o sebe báli, až jsme se ztratili. Zuzi udělala jsem to co jsi mi poradila a předala náš vztah andělíčkům s tím, že pokud jde uzdravit, ať to udělají a vrátí mi ho. Udělala jsem to po tři večery. pak se mi zdál Zuzi sen, kde jsem Martina viděla, jak se na mě přišel podívat a usmáli jsme se na sebe. Cítila jsem z toho snu nějaký vzkaz, Leni teď můžeš jít dál.

A tak jsem jen napsala Martinovi smsku, kde mu posílám moc moc vzpomínek a lásky a vůbec nečekala žádnou reakci.Udělala jsem to již párkrát předtím.  On totiž dva měsíce na nic vůbec nereagoval. Jenže tentokrát Martin odepsal. Napsal asi tři smsky. Sice strohé, ale cítila jsem, že to je dobré znamení. Druhý den jsme si ještě jednu smsku vyměnili, ale já té jeho nerozumněla. Poprosila jsem ho o vysvětlení, ale už neodepsal. A tak jsem sebrala odvahu a zavolala mu. Dle hlasu byl velmi překvapený, když mě uslyšel (volala jsem z jiného čísla než byl zvyklý). Povídali jsme si asi půl hodiny. Martin byl velmi strohý, odpovídal jednoduše, jakoby bez emocí. Cítila jsem z něj vyprahlost, rezignaci. Zeptala jsem se ho narovinu, zda mám o naše přátelství bojovat, zda to má smysl. Řekl, že nemůže odpovědět hned, že potřebuje čas, ale že i to už je dobré znamení. Zeptala jsem se ho, jak tedy budeme v kontaktu. Řekl, že přes email občas.

Večer jsem mu ještě napsala poslední kratkou smsku na dobrou noc, ale už neodepsal. Za celý ten den mě ani jednou neoslovil jménem.

Vím Zuzi, že mě měl Martin hodně moc rád. Na otázku zda ještě má, mi řekl, že neodpoví. Uzavřel se.

Zuzi a teď proč to píšu. Nemůžu se v sobě vyznat. Na jednu stranu mám velikou radost z toho, že je možná malinko pootevřená brána k nám dvěma s Martinem, ale stranu druhou se tolik bojím bolesti. Příjde mi, že on do toho nic nevkládá, moc mi ubližuje tím, že mě neoslovuje, nereaguje na mé láskyplné smsky. Ví o tom, že mě to trápí, ale i tak to dělá. Najednu stranu mě tak tak vůbec nevyhovuje. Nechci být jen jakási loutka, s ktero si může dělat co chce. On defakto nic nedělá a to mě tak ničí. A i když tohle vím a asi by byla největší úleva vzít nohy na ramena, táhne mě to k němu jako k magnetu. Prosím ho a prosím ho a přitom se u toho necítím moc příjemně.

A tak vůbec nevím Zuzi co si mám počít. Moc mě to trápí. Těžko se mi soustředí, nejde mi jíst. Je mi záhodou proč jsem k tomu človíčkovi na vozíčku tak šíleně emocionálně přikurtovaná. (jen zdůraznuji nejde o lásku mezi mužem a ženou z mé strany).

Mám vizi krásného přátelství mezi námi dvěma. Denně to afirmuji, vysílám si vizualizaci do vesmíru, prosím anděly...................ale na druhou stranu se toho bojím.

Vím, nemá se posuzovat, odsuzovat a dělat závěry. Nedělám to. Martina jsem znala půl roku než jsme se na tři měsíce odloučili, takže nemůžu přesně odhadnout co prožíval, prožívá..............ale velmi mě vyčerpává to, jak hluboce emocionálně to prožívám já.

Proč a jak to jsem k němu tak moc přikurtovaná?

Zuzi, co mám dělat? Nemohla bys mě zakreslit? Třeba i Martina? Jestli se jeho emoce nějak změnily?

Vím musím tomu dát čas, a to chci také udělat. Protože i když bych si s ním chtěla o tom promluvit, vše vyřešit, tu šanci mi asi zatím nedá. Musím na něj pomalu. Ale to, že odepsal a neřekl radikálně Leni už nechci přátelství, je veliká naděje.

Zuzi tisíckrát ti děkuji

jsi zlatíčko

Leni

16.9.2011

Ahojíček Leni,

kreslit nic nebudu.... nebudu podporovat tvoji "umanutost" co chceš ty... na jednu stranu jsi udělala dobře, že jsi požádala andělíčky, tak jak jsem ti radila....ale vzápětí jsi jim dala jasně najevo svou nedůvěru....a udělala stejnou chybu jakou děláš po celou dobu co si píšeme.... zkrátka to svoje přání nedokážeš pustit do étetu, aby se mohlo časem zhmotnit....stále dokola ho stahuješ a vyšperkováváš k obrazu svému.... Dej tomu vztahu volnost....ať se buď rozvine a nebo ať se úplně utne... ať to bude tak či onak...bude to přesně tak jak to být má.

Víc ti k tomu nenapíšu... jen, že ti držím palůšky abys pochopila, že i Martin má své přání a svou svobodu.... a abys víc věřila těm klukům prdelatým, které jsi požádala o pomoc.

Měj se a směj se.... s láskou 

tvá Zrzka

16.9.2011

Zrzi,

moc ti děkuji. Já jsem to až takhle hluboce nedomyslela. Máš naprostou pravdu.

Musím pracovat na sebelítosti

děuji

Lenka

16.9.2011

krásný den Zrzečko :o)

srdečně tě zdravím z Východních Čech.

Neustále pročítám tvé stránky a a musím řícti, že jsi obdivuhodná žena.

Zuzko, tentokráte od tebe nechci radu ani pochopení. Důvod proč ti píšu je ten, že ti chci srdečně poděkovat.

Před pár měsíci jsem se na tebe obrátila s jedním příběhem. Poradila jsi mi co mám udělat. Šlo o přátelský vztah, který byl narušený. Náš vztah jsem vložila do rukou andělům, jak jsi mi poradila, poprosila je o očištění, uzdravení vztahu. Do toho jsem zapojila úžasnou moc Ho oponopono a stal se zázrak. Andělé nám vztah vrátili.................

dostali jsme druhou šanci.

Oba jsme ale s Martinem na jiných vibracích a tak jsme se s láskou propustili. Náš vztah jakoby vyšuměl, ale s pochopením, bez zlosti a bolesti.

Patří ti tedy zuzko mé upřímné děkuji

Lenka

19.11.2011




 


Sponzorované odkazy


načítá se...