Sponzorované odkazy

Ahojky,

mám také "duchovní" problém. Nedávno jsem navštívila kartářku, která mi řekla věci, které nemůžou být náhoda...

Proto jsem na základě vlastních zkušeností začala věřit v "osud".

A tady je můj problém. Před rokem jsem se rozešla s přítelem, u kterého jsem si myslela, že je on je ten pravý. Bylo to pro mě hodně bolestivé, náš vztah už nebyl zdraví, oba jsme to tak cítili, že se musíme rozejít... Život šel dál, on si našel novou stálou partnerku, já se také párkrát zamilovala, poznávala nové lidi, zažívala nové zážitky, nabrala nové zkušenosti, jenže jsem nebyla šťastná.... Rok po roce se sešel a já jsem poslední dobou utíkala v myšlenkách k mému bývalému příteli. Zašla jsem tedy ke kartářce, protože mě takový stav trápil. A ta mi řekla, že náš vztah je stále otevřený, že na něj tak intenzivně myslím, protože i on myslí na mě, že jeho vztah s přítelkyní spěje k pomalému, ale jistému konci. Doporučila mi, že musím o něj zabojovat, jinak se nehnu dál z místa. A tady pro mě začala víra v osud, protože mi vlastně zopakovala to samé, co před rokem, když jsem u ní byla pro radu se stejným problémem. Já se na její rady vykašlala a šla jsem si svou cestou. A já nyní stojím na stejném místě tam, kde před rokem. Od té doby nemyslím na nic jiného, než na návrat. Ujasnila jsem si, co ve skutečnosti chci, i přes všechny vzdory mého rozumu. Jsem šťastná v myšlenkách při představě návratu... Ale vím, že to bude pro mě těžké, získat ho zpět. Poměrně mě tato ještě dlouhá cesta pomaličku vyčerpává. S bývalým přítelem nejsme ani ve stálém kontaktu, přesto cítím, že to musím udělat.

Já Vás žádám o radu, co mi tímto andělíčkové tam nad námi chtějí říct?... Vím, že to musím udělat, věřím, že tohle má být má správná cesta a není to plýtvání mé energie.... Věřím, že roční odmlka byla potřebná, aby jsme si oba vyjasnily, co ve skutečnosti chcem a jak to dělat, tedy u mě to platí stoprocentně. Prosím o lepší vysvětlení této situace...Chci tomu všemu lépe porozumět...

Díky za radu a omlouvám se za dlouhý dopis Gabka

7.8.2010

Milá Gabko,

Poselství od andělíčků Ti já nepředám, přes ně informace nezískávám (i když s nimi často promlouvám). V automatické kresbě, se mi potvrdilo, že máte oba k sobě srdíčka otevřená a tok myšlenek mezi vámi je vzájemný. Ty jsi už vlastně rozhodnutá a víš, co chceš a co ne ....udělala sis v hlavě jasno.

Hodnotu věci poznáme, až když ji nemáme anebo ji začneme ztrácet. Ty už hodnotu lásky, kterou jsi ztratila-opustila znáš. Taky Tvé srdce Ti říká co máš udělat a já Tě chci v tomto rozhodnutí utvrdit. Víš, když to neuděláš, po zbytek života si to budeš vyčítat a v hlavě budeš mít takové to KDYBY, CO KDYBY, JAKÉ BY TO BYLO a spoustu dalších nezodpovězených otázek. Gabko, vážně to udělej, ale měj u toho srdce otevřené a nech mluvit srdíčko a na rozum se na chvilku vykašli, co ti bude našeptávat. Ale pozor, slzy, sebe litování, výčitky, nátlak, intriky a podobné vynucování jeho citů a lásky sem nepatří. To by nefungovalo a jestli ano, tak jen na chvilku a šťastnou by Tě to neudělalo. Ty i ON ve svých nových vztazích stále srovnáváte a tím, že srovnáváte, poznáváte hodnotu toho, co jste opustili. Neboj se a jdi do toho – s otevřeným srdcem a upřímně. Pokud máte být spolu, tak spolu budete, pokud ne..... nebudeš si muset po zbytek života vyčítat, že jsi to nezkusila. Udělej ten první krok a neříkej si, že to je boj........není to boj a ani nebojuj.......o lásku se nebojuje, láska se musí cítit a musí být opětována, pak to jde i bez boje.

Měj se a směj se Gabko a strachy nech doma............Tvá Zrzka

Ahojte,

reaguji ještě na svůj příspěvek ze 7. 8. Nejprve chci poděkovat Zrzce za její hezké psaní... Své osudy si vytváříme svými pocity a já těm svým stoprocentně věřím a tak děkuji za podporu. Můj pocit mi říká, že to dobře dopadne, že tohle není zbytečné plýtvání mé energie.

To, že existuje něco mezi nebem a zemí jsem poznala teprve nedávno a začla jsem se o tyto věci více zajímat, abych je pochopila a chápala. Zaujala mě především síla vesmíru, který dokáže splnit má přání... Zkusila jsem těchto přání za tu krátkou dobu hodně, ale bohužel mi žádné nevyšlo. Vždy se jednalo pro mě o zásadní věci, do kterých vkládám své emoce, pocity i nálady a bohužel i ty negativní. Přesto jsem věřila, že se má přání splní. Prý nejprve přijde víra, poté důvěra a nakonec důkaz. Jenže bohužel já jsem člověk, který chce nejprve zažít důkaz, aby získal k něčemu důvěru. Je tohle problém, který ničí splnění mých přání? Nebo jsou to emoce, které jsou tak silné, že blokují "dodávku"? Vlastně vyčkávám na dodání a myslím jen na to, často je to i v případě ohledně návratu k bývalému příteli. Věřím, že tohle funguje, i když je to hmotně nepodložená věc, ale svou logiku to má!

Předem děkuji za reakci na můj příspěvek...

S láskou Gabka

  

11.8.2010

Ahojíček Gabko,

Díky za dotaz, který píšeš. Už mám v hlavě další článeček a radu jak na svá přání. Během dvou dnů to určitě najdeš v novinkách a v sekci OSUD. Neboj, nenechám Tě čekat a už teď Ti k Tvému dotazu něco písnu. Takže jak to vidím já a asi nejen já.

Myšlenkami si řídíme svůj osud.....myšlenka je velmi silná a když do ní přidáme dávku emocí, tak se ještě zesílí a vesmír se postará o to, aby se to splnilo. Schválně píšu, TO – protože – plní se nám veškerá přání a bohužel i strach ( to je vlastně taky přání - sice nechceme, aby se splnilo, ale díky tomu, že se tou myšlenkou zabýváme a podporujeme ji, tak se nám plní ). Strach je velice silná emoce a tak otevírá bránu k vyplnění všech našich obav. Strachem se dokážeme zabývat víc než radostí.........a je s tím třeba něco udělat.

Takže na Tvou otázku, je tady odpověď.......ano, Tvoje přání, které se Ti neplní díky Tvým pochybnostem. Navíc naše přání často měníme.......kolikrát den ze dne a vesmír, univerzum, bůh nebo jak to kdo nazývá, potřebuje mít jistotu v nás, že to, co si přejeme je přesně to, co doopravdy chceme a pak to teprve začne plnit. Takže pokud naše přání každý den měníme a nebo nějak doplňujeme a nebo zpochybňujeme (čímž dáváme zas najevo, že to není ještě dopilované – jako to naše přání) tak zkrátka vyčkává až si my tím co si přejeme budeme stopro jisti a pak začne plnit :o). Možná Tě napadá myšlenka, jak to, že strach se ale vyplní hned.........zamysli se a dáš mi možná za pravdu. Pokud máme z něčeho strach, tak ten strachový scénář dokážeme měnit ještě víc katastrofálně, takže tady universum nemá pochyb. Škoda, že takto obráceně neumíme zkrášlovat ty naše přáníčka.......zkrátka o nich nepochybovat a ještě víc je šperkovat........a radost prožívat už předem ( u strachu ty emoce cítíme jako by to už bylo a jde to, tak proč to sakra nemůže jít obráceně s tou radostí z přání?).

No tak to by bylo asi tak všeobecně a snad i polopatisticky k Tvému dotazu, snad jsem Tě trošku svou odpovědí uspokojila a snad jsi pochopila....víc i pro ostatní bude ve slíbeném článku, který se pravděpodobně bude jmenovat.......CO JE PSÁNO-TO JE DÁNO :o).

PS: nevím, jestli si u nás na stránkách čteš, ale zkus se tady trošku porozhlídnout a třeba najdeš i jiné odpovědi, které Ti vrtají v hlavičce.

 Měj se Gabko a směj se....... A těším se třeba někdy na viděnou. Zrzka

11.8.2010


Sponzorované odkazy


načítá se...