Sponzorované odkazy

Milá Zrzko,

ne náhodou mě na Tvé stránky zavál příběh Dva vlci..  Začala jsem klikat dál a pozorovat, že mi tu něco krásně rezonuje a "ježí" vlasy na hlavě.. :)

Když jsem si pak v článku, kde jsi odpovídala na dotaz o zácpě(která mě v mých 26 letech taky často navštěvuje a souhlasím s každým písmenkem, který jsi tam o ní napsala)   přečetla Tvou zmínku, že jsi(nebo žiješ?)z Hodonína, zacítila jsem tak trošku závan domova a v mžiku už psala tuto zprávu..

Možná, že kdybych si poctivě pročetla všechny dotazy, co už tu byly vznesené, odpověď na ten svůj bych tam někde, třeba i mezi řádky našla.. ale nějak mě to táhlo k tomu, napsat Ti osobně..

Ocitla jsem se po 26 letech zase jednou na životní křižovatce.. A něco mi našeptává, že tentokrát už bych měla přestat stagnovat, neztrácet už víc čas a nabrat ten správný směr, určit si už konečně nějaký smysluplný cíl a začít plnit poslání, kvůli kterému jsem se v tomto životě narodila..

Včera jsem zrovna s kamarádem, co si odskočil z ašramu do víru velkoměsta, vedla rozpravu, kdy  tvrdil, že je všechno stejně už předem daný a nemáme šanci to nijak ovlivnit.. Nevím, možné to je, ale mě se často osvědčuje, že síla myšlenky, motivace je obrovská a dokáže hory přenášet..

Když jsem se v 19 po 4letém dojíždění na hodonínskou Obchodní akademii, která mě odpuzovala nejen svou brčálově zelenou barvou, rozhodla, že už nechci ztrácet čas něčím, co mě nenaplňuje a nebaví (čemuž studium na OA plně odpovídalo), a vyjela do Rakouska dělat auipair, objevila jsem v sobě obrovské rezervy, překonávala strachy a nabývala svobodu a krásný pocit možnosti rozhodovat o svém životě nezávisle na mínění jiných..   Po návratu se nechala mamkou opět trošku "stáhnout" a zůstala studovat v ČR, nedalo mi to ale, a za půl roku už jsem letěla do Irska, kde se situace opakovala a přidaly se další nové zkušenosti a rozhled i v dalších oblastech, včetně lehkého prvního doteku té duševní ve spojení s reiki..

Následoval další,delší pobyt v ČR a pak ještě 9 měsíců v Austrálii a teď jsem po 2 letech strávených zpět v ČR, prací ve vinařském businessu a částečně i děláním "obch.zástupce" našemu rodinnému vinařství, zjistila, že by mi to možná ani tak nevadilo, kdyby mě však nějaká vnitřní nespokojenost pořád nepostrkovala dál, k něčemu, co by dávalo mému životu větší smysluplnost..

Když nad tím teď přemýšlím, ty 4 roky vzdoru na OA, kdy jsem byla jako lev v kleci nucená učit se věci, které byly mým zájmům na míle vzdálené, byly nejspíš tím nejlepším odrazovým můstkem k tomu, abych začala hledat to pravé pro mě.. a hledala jsem neúnavně, všude možně po světě, abych zjistila, že dálky mi moc nepomůžou a odpovědi na všechny otázky si nosím v sobě..

Takže teď jsem se ocitla v období, kdy to "všechno" vím, skončila jsem v práci, abych měla víc prostoru pro sebe, vyčištění si hlavy a udělání si jasno..  Od začátku prázdnin jsem byla na 2 kurzech, sbírám indicie, snažím se mít oči uši doširoka otevřené, ale stejně pořád tak nějak tápám, mám pocit jako bych byla blizoučko tomu "vyjasnění", ale stejně mám obavu, abych to někde neminula, neprodloužila to čekání, nepromarnila další příležitost.. Ano, možná jsem příliš netrpělivá a měla bych nechat věci víc plynout, Inspiraci nechat volně proudit, ... ale je to jako bych měla v sobě nějaké bloky, které mi brání se plně otevřít, prožívat to, proč jsem tady..

Ach jo, Zrzko, tak jsem se tu nechtěně rozepsala víc, než jsem původně plánovala.. Předevčírem jsem se vrátila z kurzu Borise Tichanovského, kde jsem se setkala s paní, co jí AK pomohla k důležitému životnímu rozhodnutí, tak si říkám, že jsem na Tvé stránky asi měla zabloudit, a ač jsem si to původně nemyslela, možná i pro mě bude mít AK význam..

TAk, musím se jít sbalit a vyrazit zase po čase na naši krásnou jižní Moravu, potěšit rodiče a spojit se s přírodou, možná, pokud bys měla čas a možnost, mohly bychom se tam někde setkat u šálku čaje nebo sklenky vínka ;)

Měj krásnou sobotu i celý víkend a budu se těšit když ne naviděnou, tak na Tvá slova :)

Lenka

6.8.2011

Ahojíček Leni,

Ony vážně náhody neexistují a my dvě se o tom přesvědčili v našich mailících, které jsme si v rychlosti psali jen tak a které sem ani dávat nebudu, protože to bylo vážně jen tak. Ještě teď se tomu směju, k jakému nedorozumění došlo s Lenkama,  které si se mnou psaly …a já se domnívala, že si píšu  jen s jednou Lenkou… :o). Ale naštěstí to zavčasu bylo odhalené…díky této Lenči… a tak obě Lenky ode mě dostanou odpověď…jinak by z toho byly na dva dotazy jedna odpověď :o)…takže Leni díky, že jsi to odhalila :o).

No a teď teda k tobě moje drahá tulačko…

Já ti tak marně hledám na co se mě vlastně ptáš :o)…. Vždyť ty všechno víš. Leni… já tě jen ubezpečím, že opravdu ta tvoje cesta na které jsi je přesně ta, na které máš být. Já vím o čem píšeš… vím to, protože jsem si tím prošla…. Je to jako kýchnutí…čekáš, mhouříš očka do sluníčka nebo do žárovky, aby sis už kýchla…jen to pšiknutí ne a ne dojít…tak nějak to cítíš. To je přirovnání co? Ale je to tak. Já jsem to měla a sem tam ještě mám, když mám zas někam dál postoupit…. Je to na krajíčku… ale věř, že jak to pak příjde…tak je to mazec…to se ti v hlavě zajiskří…v srdci poskočí a najednou máš v hlavě jasno. Leni… ty jsi prošla kus světa, nasbírala zkušenosti, které jsou velkým přínosem…to se hned tak někomu nepodaří, to co se podařilo tobě. Hledáš a nacházíš… všechno přichází v pravou chvíli…přesně v tu, kdy jsi schopna to pochopit a posunout se dál…. kdybys to uspěchala….tak by to bylo k ničemu…prošlo by to skrz tebe a nic bys z toho neměla… takto je to v naprostém pořádku. Bylo pro mě moc krásné si číst jak popisuješ svoji cestu… jen si to po sobě ještě jednou přečti a najdeš v tom přirozený vývin…tak jak se vyvíjí človíček…nejdřív jen leží, pak se otáčí na jednu stranu a na druhou, pak začne lozit a sedět, chodit za dvě ruce, za jednu, …potřebuje oporu…pak to zkouší a padá a zvedá se…jeho první kroky jsou nejisté a pomalu se chůze mění v jistotu a až časem se naučí utíkat a chodit bez opory a suverénně….přesně takto na mě působil tvůj e-mail.

Leni, jak jsem už psala…. V těch mailících co tady nejsou uveřejněné… ráda tě poznám osobně…a klidně se můžeme domluvit a někdy a někde se sejít..jen je se mnu problém ve volném čase…mám docela náročné zaměstnání na čas… ale snad něco vymyslíme a pokecáme…o životě a o všem co s ním souvisí :o).

Jinak… zkoušej a hledej…. Jdi do toho co tě osloví, co tě láká… ale pozor při výběru… nechtěj získat dovednosti jen pro své ego…teď mám na mysli to, že otevřeš dar AK nebo REIKI nebo OTEVŘENÍ TŘETÍHO OKA… jen proto abys byla víc než jiní… hledej v tom své sebepoznání a pomoc pro sebe i ostatní. Jo …jasně…proč ti to píšu…ty to víš…. Jen ti to připomínám…. Jsme jen lidi a sem tam přece jen umíme zadivočit a zapomenout na podstatu svých darů, které v sobě máme…. Jen je otevřít a začít využívat. Tak to ber jen jako takové to mateřské…nezapomeň Lenko milá, že ses na Moravě narodila, že Morava je domov tvůj …na to vždycky pamatuj. To mi kdysi na základce napsala spolužačka do památníku a mě to teď u tebe naskočilo, že jsem ti to musela napsat….ty sama nejlíp víš proč… ty kořeny máš tady…ať budeš na konci světa…ty moje tulačko…tak nezapomínej na své kořeny.

Tak zatím pa a měj se a směj se ….a hledej své pravdy a své dary otevírej bez násilí, s láskou…a něhou.

S láskou…tvá Zrzka

8.8.2011

Milá Zrzečko,

ani nevíš, jak moc jsi mě svým mailíkem potěšila a kolik lásky a naděje ke mě skrze něj připlulo.. MOC moc díky!

Taky jsem si později uvědomila, že jsem vlastně nevznesla žádný konkrétní dotaz.. :/ promiň :))

To nedávné seznámení se s novou kamarádkou a jejím příběhem o AK, která jí pomohla otevřít oči a udělat důležité rozhodnutí, mě nějak nedává spát.. Mám pocit, že jsem momentálně v nějakém stagnačním období, kdy bych potřebovala kopanec, něco, nějaké polítí ledovou vodou, abych zařadila rychlost a z toho volnoběhu, stagnace, kterou teď cítím, zase začala jednat a sunout se kupředu.. Vadí mi, že teď nemám žádný cíl, nemám nic, o čem bych mohla říct - tak toto mi dává smysl, tohoto chci dosáhnout, tam chci směřovat.. nevím, jestli se tu mám na všechno vykašlat (tím v podstatě i na rodinu, která na mě teď docela závisí, protože se jim starám o ten pražský vinný business a tak jim aspoň trochu ulevuju od starostí a dřiny, kterých tu na Moravě mají víc než dost) a roztáhnout krovky novým dálkám za hranicemi, kde jsem se prozatím vždycky cítila svá a volná, odkázaná jen a jen na sebe, což mě vnitřně tolik posilovalo a pohánělo mílovými kroky kupředu, že mi každý návrat do ČR připadal jako když rozlítlýho broučka nechtěne srazíš k zemi a on se notnou chvíli snaží v mrákotách zase otřepat a nabrat sílu k novýmu vylítnutí.. nevím, jestli to mám opravdu přisuzovat tomu pobytu tady v ČR, kde si připadnu jako svázaná,limitovaná myšlenkami, "povinnostmi" k rodičům, a celkově vztahům v tom rodinném vinařství, kde ač figurují vlastně jen 3 osoby - taťka, mamka brácha, tápou a plácají se v tom docela solidně, až jsem někdy fakt ráda, že už zase jedu do svého relativního klidu 250km daleko, do Prahy..

Ups, ale to už zase zabíhám do detailů, prostě mě při čtení Tvých stránek napadlo, jestli dokážeš udělat AK i pro človíčka, kterého jsi v životě nepotkala, a tím mu možná trochu napovědět..     Asi máš pravdu,,že jsem přesně tam, kde mám být a v pravou chvíli hledám a nacházím.. a kdybych se to snažila uspěchat, tak by to bylo k ničemu... ano, ano,, možná prostě jen zase jednou "tlačím na pilu"..  a jestli tam, uvnitř mě nějaké dary jsou, kterýma bych mohla být užitečná sobě a pak hlavně ostatním, tak je prostě toužím objevit a rozbalit co nejdřív.... :)))   asi Tě jen zkouším, jestli náhodou nejsi schopná "vidět" nějakou novou indicii, co by mi zas o trosku vic ujasnila směr..

Chjo,chjo, jsem to ale potvůrka netrpělivá.. tak krásně, ba přímo nádherně, úžasně jsi to vše vyjádřila a já pořád nemám dost..  :)

Vlastně mi docela pomáhá se Ti tu jen tak "vypisovat", takže jestli uznáš za vhodnější neodepisovat, pochopím.. :)

Měj krásný večer.. ;)

papa, L.

A ještě jednou - díky Ti za všechny ty povzbudivé, život projasňující slova..

8.8.2011

Ahojíček Leni,

ty mě fakt bavíš a směju se…pozor nevysmívám, ale směju, protože mi to hrubě připomíná mě před několika lety, když jsem začínala kreslit. A ty zkoušíš jestli se chytnu nebo ne. Moje milá Léňo…. Snad všechny dotazy na stránkách na které odpovídám pomocí automatické kresby, jsou lidičky které neznám…a nebo jsem je poznala až později…např. na semináři AK…sem tam se najde někdo koho znám, ale ty by se dali napočítat na jedné ruce. Fakt ty lidičky znám jen z písmenek… takže i na tebe by šla automatická kresba nakreslit, ale nenakreslím a hned ti vysvětlím proč, a věřím, že přestože cítíš lehké zklamání…tak pochopíš.

Leni, já když jsem začala kreslit kdysi….tak jsem nakreslila obrázek (jak jsem se dostala ke svým pravdám a kreslení najdeš zde) ale nevěděla jsem co jsem nakreslila… poslala jsem to tenkrát Wahlgrenis… a ta mi začala psát o co tam jde….byla jsem natěšená že se dozvím…ale nakonec jsem se nedozvěděla…jí se z ničeho nic zapnula v druhém pokoji televize…a tak mi odepsala, že to je znamení…že mi to nemá psát a tak mi poslala jen stručný kousek. No v hlavě mě hned napadaly myšlenky ve stylu….ahá…tož já su prolezlá rakovinou a ona mi to nechce napsat…no zkrátka šílené myšlenky. Ale kreslila jsem dál a v obrázcích začala číst… pak už mi došlo…proč mi neměla napsat co se mi zakreslilo…. Já bych se totiž v obrázcích nenaučila číst. A to samé je teď s tebou…sice se mi nezapnula televize ani jsem nedostala žádné jiné znamení….ale cítím, že ty jsi už hodně daleko, že jsi těsně před kýchnutím :o)…a já bych ti ten hepčík pokazila…na nějakou dobu. No a navíc ještě je tu jedna věc…já se nerada dívám do budoucnosti… :o)… všechno je tak jak má být…je to načasované a ušité nám na míru.

Leňula… poslouchej svoje srdce… a nezapomeň na tvoje kořeny. Všechny odpovědi máš v sobě… zkus si sama sobě napsat dopis… nedávno jsem o tom psala v článku zde.

Vím, že chápeš a rozumíš, proč jsem ti to napsala…. Je to jen a jen v tobě Leni…měj se a směj se a dej o sobě vědět, jak se ti vede….držím ti palůšky, ať už se rozhodneš jakkoliv…

S láskou…tvá Zrzka

8.82011

PS: písmenka se zbláznily .... to se samo takto zapsalo, přepsalo....asi je to důležité .... :o), protože to nejde změnit 

Moje nejmilejší Zrzečko :))

jsem Ti tolik vděčná za tu správnou odpověď a za to, že jsi se "nechytla".. :)

Cítím, že v každém řádku ke mně promlouvá pravda a určité poselství...

Už se nehorázně těším na to své kýchnutí ! ;-)

Dám o sobě pak vědět.. ;)

Díky Ti za vše & měj krásné dny naplněné láskou!

papa L.

10.8.2011


Sponzorované odkazy


načítá se...