Sponzorované odkazy

Ahoj Zrzko!

Zdravím tě po delší době z Liberce!

Prožívám teď hodně pracovně náročné období, doufám, že jen dočasně. Ale zase jsem se dostala do stejného scénáře - pojmu nějaký úkol za svůj, (výzva něco se naučit, dokázat nového-sobě) a dělám maximum...vše se zvnějšku komplikuje, nasazení ostatních je menší...já jedu, ale díky únavě a rozčarování z nespolupráce se dostávám do stresu...odsouvám svoje aktivity...začínám komunikovat "jinak"...jsem strohá, plkání o vaření a tak se stává ztrátou času (ani jindy je nevyhledávám, ale neprchám před nimi)...působím naštvaně (což nejsem)...no a stres se dostává do těla-tentokrát zánět v ramenních kloubech...asi bych vůbec neměla pracovat/pokoušet se řídit lidi... Řekla bych, že to tentokrát zvládám líp než obvykle, vědoměji, ale okolí by asi řeklo něco jiného...

Prosím mohla bys mi k tomu něco napsat případně se podívat AK, kde by mohl být zakopaný pes, jak vystoupit ze scénáře?

A taky se hlásím na srpnový kurz AK, protože tentokrát je to ten správný čas a určitě to klapne. Tak si mě připiš na seznam :-)

Měj hezké dny a na začátku týdne mi prosím drž palce, ať akreditace laborky klapne bez ztráty kytičky :-)

Lenka

15.5.2011

Ahojíček Leni,

Po dlouhé době z Hodonína :o)…kam tě srdečně vítám na seminář AK…snad to tentokrát klapne a jestli ne, tak zkrátka…mám to tak být.

Leni, ty jsi bambula….sakra holka moje zlatá, kam jsi se to zase dostala? Pokud si dobře pamatuju, bylas jedna z účastnic experimentu na šťastný život, který jsme spolu absolvovali…tak jsou pro tebe zakopané všechny potřebné informace.

Tak jsem si tě nakreslila a jen se mi potvrdilo, to co mi letělo v hlavě když jsem četla tvůj e-mail:

Zakreslila jsi se mi s ježatou aurou kolem sebe…pak přes tebe se zakreslil vykřičník a z něho se v tobě zakreslilo tvé vnitřní malé -  dětské já a z něj se zakreslila šipka do budoucna a z něj tři velké srdíčka….vzájemně se dotákající.

Leni….. ty jsi spadla do „musu“….přestala jsi žít ten život,  který by tě bavil a naplňoval a žiješ z povinností…z toho musu, který jsem zmínila. Ruku na srdíčko….dokazuješ opravdu sama sobě nebo okolí? Že na ten úkol máš? Bojíš se že zklameš sebe a nebo druhé? Leni, já odpovědi znám, ale odpověz si na  ně sama…upřímně s rukou na srdci….mluv pravdu, ale hlavně ji mysli….myslet pravdu a mluvit pravdu (další článek který se pomalu ve mně rodí).

Ta kresba ti jasně dává znát, že zapomínáš žít život jako hru, kterou sis sama naspala, sama si ji režíruješ…a sama v ní hraješ hlavní roli. Zapomínáš si hrát, zapomínáš na své vnitřní dítě, které touží po hře s tebou a se světem. Proto taky potom je tvá aura ježatá a okolí, které ji sice pravděpodobně nevidí…vnímá tyto vibrace a pak se děje to co jsi psala….nespolupráce…netečnost a tvoje podrážděnost.

Ta šipka do budoucna a od ní srdíčka….to jsem cítila jako propojení osobního, rodinného i pracovního života. Začni trošku jinak…s láskou….a když už teda nevíš jak ty negativa v sobě přeřvát…tak začni „Ho-opkovat“….trošku si vzpomeň na náš experiment a zkus se k některým věcem vrátit…stačí si je zopakovat a uvědomit….a ony se ti vrátí… jen jsi zapomněla…to se stává v dnešním uspěchaném světě… udělej krok zpátky….a pak se znovu rozeběhni……..všechno doženeš aniž bys přitom byla zmožená.

Je to stručná odpověď, ale myslím si že výstižná… není třeba více slov…

Měj se a směj se…raduj se a hraj si…. Život nejsou jen povinnosti -  i z nich totiž jde udělat radost a hru….

s láskou …tvá Zrzka

16.5.2011

Milá Zrzko,
moc děkuji za odpověď :-) 
A máš samozřejmě pravdu, začala jsem brát (včetně sebe) zase všechno moooc vážně...
A "hodná holčička", která tak moc stojí o pozornost (=pochvalu nebo jen to, že ji někdo alespoň "uvidí") zase nabrala vrch...
jo a taky něco chybí - ROVNOVÁHA...
Pěkně jsem si zabulela,při čtení mejlíku od tebe
Teď je pracovní úkol za mnou a hektické období s ním...
Takže uvolnění a zastavení...a půjdu si s malou Leni pohrát...pokolikáté už...

Díky, no ještě písnu co a jak...
Lenka

29.5.2011


Sponzorované odkazy


načítá se...