Sponzorované odkazy

Ahoj milá inspirující a vtipná Zrzko,

 

 kdybych mohla, nastavila bych Ti svoji zadnici na kopance, i když by moje ego fňukalo a vymlouvalo se.

Výsledek ale je, že kopanec je přesně to, co potřebuju, abych ožila.

Nemůžeš mi ho dát, tak Ti píši.

Pokazila jsem, co se dalo. Je mi téměř 34 let, jsem bez práce, peněz, partnera a navíc jsem byla tak dlouho mimo pracovní proces, že mě teď čeká najít způsob, jak se vrátit.

Kdyby toho nebylo málo. Trpěla jsem silnými depresmi. Do toho jsem učila. Vydržela jsem to a všechno přestála. Využívala jsem rodinné konstelace. Nenešla jsem ale sílu odstěhovat se z místa, kde bydlí má rodina,  když bydlím sama. V nejtěžších chvílích mi byli oporou, hlavně matka. Snažila jsem se, dostávala dobré zpětné vazby. Potom jsem ale dlouho nenašla práci, až jsem ji hledat přestala. "Skončila jsem" jako 34 bezdětná žena, hlava mi nefunguje, jak potřebuji, málem jsem nejedla, jsem spavá. Celý život mám potíže "najít" své místo a věřit si v tom, co umím. Upozorňována jsem byla na herecký a komediální talent, inteligenci. Dostala jsem spoustu darů, ale má zodpovědnost- poničila jsem to. Ostatně celý život mám potíže se sebedestruktivními myšlenkami. Jsem žena podvědomě fixovaná na svou matku, která zodpovědnost za svůj život nebere. Ze strachu, až otevřu oči, co jsem promarnila. Nemám moc přátel a přestala jsem cítit, jak potíže trvaly dlouho. A ještě jsem došla do fáze, kdy jsem už nechtěla žít. Kromě obrovského kopance, napadá Tě, kde začít? Ať nepokazím víc, než doteď?

Pavla

27.6.2012

 

 

Ahojíček Pavli,

Díky za důvěru se kterou se na mě obracíš a skláním se před tebou, že si chceš ode mě nechat nakopat tvůj zadek…ale to necháme možná na někdy jindy :o).

Tvůj mailík je tak smutný, že ti kopat prdelku nebudu ani přes písmenka… Já si myslím, že jsi těch kopanců sama od sebe a tím pádem i od života dostala dost….a že je načase s tím něco udělat.

Zkusila jsme si tě nakreslit:

Příčina a hlavní problém je v tom, že jsi ztratila chuť do života…o tom vypovídá malinkatá a ještě navíc prázdná druhá čakra. Od toho se Pavli odvíjí i tvoje spavost, deprese… když člověka nebaví život, tak začne utíkat do říše snů a nebo jen tichého spánku, aby mohl utéct od reality života.

Ptala jsem se dál….co by ti pomohlo:

Samozřejmě, jak tušíš se mi začala zvětšovat krásně ta druhá čakra… to znamená…najít si motivaci a cíl,  za kterým půjdeš.

Z druhé čakry se mi zakreslila osmá čakra….myšlenky a duchovno…. Tam jsem cítila, že bys měla znovu začít věřit na zázraky, že se dějí a hlavně že se mohou dít i tobě…ve svých myšlenkách si máš udělat pořádek….staré strachy zahodit a nahradit optimismem, který ti následovně otevře tvou srdeční čakru, která se mi zakreslila do kytičky a z ní energie putovala do první čakry….což znamená, že tě začne bavit i ten život tady na zemi.

Pavluško, já vím co ti teď hlavou letí…. Že se to hezky čte, ale že to není tak jednoduché…. toto přesvědčení co nejdřív zahoď…ono to fakt jde…ale nikdo jiný než ty sama to za sebe neudělá. Jsi už dost velká holka na to, abys vzala svůj život do svých rukou a začala si plnit své sny. To že budeš doma zavřená, budeš se stranit lidí….tím toho nedocílíš. Najdi v sobě zbytek sil, které tam ještě jsou…. Hezky se učeš, namaluj, obleč a mazej mezi lidi s úsměvem na rtech. Udělej si v sobě inventuru … zbav se obav, strachů a najdi na sobě to hezké…a věř, že to hezké má v sobě každý…i zloději, vrazi…je to tam….má to tam každý…

Jsi daleko a všechno co bych ti chtěla napsat….nějaké ty návody a povzbuzení by bylo psaní na dlouho a navíc….já o tom všem píšu ve svých pravdách. Zkus si zajít na stránkách do sekce v horní liště „moje pravdy“ a tam se projdi a počti…jako první ti doporučuji si přečíst PRAVDU O TOM, ŽE NĚCO NEJDE….čti pomalu a nad každým slovem přemýšlej a čti mezi řádky, tak aby ti to zapadalo do tvého nového obrazu. Povyhazuj z mozaiky staré kamínky a doplň je novými….a podle nich začni žít.

Držím ti Pavli palůšky, abys v sobě našla sílu, motivaci i cíl…. Jsi velká, ale ne stará….a začít se dá vždycky…nikdy není pozdě a vždy je řešení. Raduj se s maličkostí, které se ti podaří, protože z maličkostí se pak mohou rozrůst velké věci….a stejné přitahuje stejné….takže malilinkatý úspěch a radost….začne růst a já věřím, že když budeš chtít a budeš hledat cesty, kudy to jde….že se tvůj život v lepší (podle tvých představ a přání) začne obracet.

 

Měj se a směj se…

S láskou……tvá Zrzka

12.7.2012

 

 

 

Zrzko, opravdu děkuju za Tvůj dopis. Zvláštním způsobem mě potěšil!

 

Milá Zrzko, jsem sice velká, ale stalo se mi to, tedy nestalo, sama jsem k tomu došla, že se chovám a cítím jako malá holka. A taky se tak chovám a vypadám. Pořád v sobě hledám, kde najít dospělou ženu.Je mi 34, mám za sebou obrovské boje i úžasné zážitky, ale, představ si, nějak jsem se "smrskla", člověk by řekl, že je to na psychiatrickou léčebnu a chovám se jako malá holka.Nevyzařuju jako dospělá. Jako bych si "nechala vzít sebe". Dělám to podle mě i proto, že se nechci vystavit následkům a současnému životu, je to v podstatě taky únik. A dělám to taky proto, že nemám dost síly zatím:-) se tomu postavit.

 

Jak píšeš o druhé čakře, je to moje celoživotní téma. Skoro celý život bojuju o svoje sebeprosazení na slunci o svoji kreativitu a s tím souvisejícím sebevědomím a sebedůvěrou. I když se mi nakonec podařilo hrát např. divadlo, byl to jen malý úsek a já cítila úzkosti. Celý život si svoji energii a kreativitu blokuju kvůli strachu z odmítnutí. I když jsem působila jinak. Ale nejistí lidé přebíjí svoji nejistotu arogancí.

 

Nicméně, jsem si vědoma, že si nechci příliš připouštět současnou situaci a tak dělám"že se až tak nic neděje". Pravda ale je, že jsem se nechala dost sešrotovat, asi jsem za sebe málo bojovala. Tím myslím, že se mi nedařilo najít práci. V tom, co píšeš vnímám určitý náboj.  Ještě jednou Ti děkuju. Pravdy pravidelně čtu a inspiruješ mě svým humorem. Říkáš vše bez obalu a to je daleko lepší, než mazat med kolem pusy.

Takže, kopat se nebudu, udělám s tím něco a

ještě jednou díky za odpověď.

Pavla

13.7.2012

 

 

 

 

Milá Zrzko,

opakovaně čtu, co mi píšeš. Jednu věc ale nevím,

jak překonat. Já totiž nepřemýšlím.

Je to sebeobrana.Společnost se hodně změnila a já abych si nemusela připustit, že s ní nejsem plně, tak utikám. Abych si nemusela připustit, že nečtu,

netřídím informace, netvořím si vlastní názor.

Ono totiž přemýšlení bolí a jaké to je, nastoupit zase do vlaku. Vlastně jsem zhloupla. Abych si nemusela připustit, kam jsem svůj život dostala.

A tak ani netvořím. Netvořím nic a pro nikoho.

Možná zatím. Ale největší překážku vnímám v tom, že se nepřemýšlením separuju. A uhýbám, jak to nahodit zpět.

Vím, že je to nezodpovědný přístup.Když to čtu, zní to hrozně. Ale je to tak. Sama bych si odpověděla, že si budu muset vybudovat znovu vlastní život.

Je to na mně, ale nevím, jak to uchopit, resp. jak začít znovu hlavu používat.

 Ona mi totiž nebere ani knížky, natož vzdělávání.

Měla bych být samostatná a hledat si informace na internetu.

Já ale utikám, protože svět je už jinde.

Když mi odpovíš, budu ráda ale vím, že je to na mně.

 

Děkuju Pavla

24.8.2012

 

 

 

Ahojíček Pavli,

Bohužel, nejsem žádná čarodějka dobrodějka…a nemám takovou moc, abych mávla zázračným proutkem a všechno bylo jinak….a myslím si, že nikdo na světě takový neexistuje, který by takto dokázal řešit problémy druhých.

Pavli, je to jen a jen na tobě… nikdo jiný než ty se nemůže za tebe odrazit od pomyslného dna…je třeba, abys ty našla v sobě sílu a udělala potřebné kroky…. Byť by to měl být i krok a jít se svým problémem k terapeutovi, nebo i k doktorovi. Podle toho co mi píšeš si dovolím konstatovat, že jsi spadla do středně těžké deprese…a pokud nemáš v okolí podporu, motivaci, cíl, chuť s tím něco dělat….tak je to velký problém tuto situaci sama zvládnout….deprese jsou mršky a když se s nimi nepracuje, tak se prohlubují a rostou.

 

Je to Pavli na tobě…. Jedině ty sama v sobě můžeš najít sílu….a začít konat…. Jakkoliv, ale nějak konat..... alespoň se o to pokus…. Najdi se a začni.

 

S láskou….tvá Zrzka

25.8.2012

 


Sponzorované odkazy


načítá se...