Sponzorované odkazy


Tak je tu opět podzim, sluníčka ubývá, finanční krize se prohlubuje, lidi ztrácí zaměstnání, řeší partnerské vztahy a spoustu situací, se kterými si neumí poradit, padají do depresí, které se prohlubují a tak čím dál častěji slýcháme, že si někdo někde vzal život.


Už jen když někdo slyší podzim, tak počítá s tím, že bude mít deprese, protože je to jeho zvyk…. a přitom podzim je tak krásný…barevný, člověk když dojde z venku vymrzlý, tak si hned víc váží domácího teplíčka :o).

Na sebevraždy jde pohlížet z mnoha úhlů pohledů. O sebevrazích někdo říká…. to musí být hodně silný člověk, když to dokáže udělat, jiní tvrdí…..je to chudák, když se nedokázal poprat se životem a skrz takovou blbost, babu, chlapa si vezme život.

náhled obrázku

Já osobně, tyto lidi chápu.........chápu, protože i já si prošla svým ...svou bolestí a viděla jsem tenkrát jedinou cestu.... nebýt... nevím co mě zastavilo, ...vím...ti moji kluci prdelkatí, o kterých jsem tenkrá neměla ani šajbu, že jsou.... dnes když poslouchám Mariku a její píseň...mám potřebu ji obejmout, nakopat ji prdel...pohladit a pobulit si s ní a pak se s ní smát a snad si i zazpívat.... Je silná, ale už je ve svém smutku dlouho a sama.... je to jen na ní...tak jako to kdysi bylo na mě...jako je to na jiných..... je to všechno v nás. Chápu, že někdy přijde nepříjemná situace a většinou na sebe nenechá další situace dlouho čekat a tak se to na člověka nabaluje. Najednou je sám, nemá se komu svěřit, nemá nikde v nikom oporu, ztratí zaměstnání, partnerku, všichni od něj dávají ruce pryč a on najednou má na očích klapky a vidí před sebou jako jedinou možnost jen ten svůj stromeček, nebo tubu s léky a nebo nějakou tu flintičku a tak to udělá. Nemusí to být až takto komplikovaná situace…může v tom být třeba jen ten chlap, který už nemiluje a miluje jinde nebo ztráta zaměstnání….trošku jsem to zdramatizovala, ale někdy to může být i dramatičtější, co všechno může člověka potkat.

Ti z nás, kteří tzv. „jedou do duchovna“ mají své pilíře – své pravdy, o které se můžeme opřít, víme, že nic není náhoda a v tom co nás provází jako nepříjemnost, jako bolest vidíme smysl….víme, že to něco znamená, že nám to má něco říct, někam nás to posunout, máme něco pochopit a tak začneme přemýšlet nad tím jak na to a nemáme myšlenky končit se životem, protože také víme, že sice by to pro nás v tomto životě mohlo být vykoupením, ale v tom dalším životě by to nebylo o nic snazší, ba naopak si troufám říct, že zkouška by byla ještě prekérnější. Navíc víme, že naše duše by zůstala na nějakou dobu v místě, kde k sebevraždě došlo. Máme své pilíře – své pravdy, které nám pomáhají chápat náš život z jiného pohledu – toho hlubšího. Je v tom logika a jasné vysvětlení….jen si to odůvodnit a nelitovat se stylem „PROČ ZROVNÁ JÁ“.

Co nutí lidi brát si život? Podle mě je to bubák „STRACH“. Strach ze samoty, z nemoci, z utrpení a z dalších a dalších strachů. Vzpomeňte si na to, co jsem psala o strachu, jak silně tuto emoci dokážeme prožít….prožíváme ji jako by se nám to „něco“ už dělo a přitom jen o tom co může nastat přemýšlíme. Nejhůře na tom jsou lidi, kteří se na něco upnou, na práci, partnera, finance, na cokoliv a když nějakým způsobem pak o to doje, tak to je rána jako hrom. Je třeba si uvědomit, že nikoho a nic na tomto světě nevlastníme….buďme vděčni, že to něco anebo někoho máme, ale nechme to žít a volně dýchat. Pak to nebude tak strašná rána, až o to dojdeme…pokud o to dojdeme. Navíc, když na tom tak lpíme, tak se o to bojíme a jsme zase u strachu….který ještě víc podporují media, které nás od rána do večera informují o finanční krizi, o nevěrách našich star, o vraždách a já nevím o čem ještě.

Když člověk přijme skutečnost, že život není jen procházka růžovým sadem….no koho by to bavilo? To by byla docela nuda ne? Nic neřešit, ničemu se neučit, všechno samo by nám padalo do náruče…no já nevím jak vy, ale to by mě zas až tak nebavilo. Neříkám, že furt něco řešit a něco překonávat, ale sem tam, nějakou tu překážečku zdolat….to je potom dobrý pocit. Něčemu se naučit a využít to pro vlastní dobro a dobro všech bytostí….to je pak mazec.

Jako příklad k životu dám naši chůzi:

Když jsme se učili chodit, to bylo držkopádů, modřinek a slziček, ale stejně jsme byli vytrvalí….po každém pádu, jsme se zvedli, nebo nám někdo pomohl se zvednout a zkoušeli jsme to znova a zas, až jsme tu naši chůzi vypracovali v suverénní chůzi a dokonce někteří sportovně založení i v solidní běh. Tak je to i se životem…spadnu, ale zvednu se a zkouším to zas, navíc u toho přemýšlím, proč jsem spadla, když tam stupínek ani kamínek nebyl. Když se ocitneme na samém dnu, tak to taky není jen tak…….ale když to dno ucítím pod nohama, tak mám dvě možnosti….buď si tam lehnu a nechám ze sebe vycházet bublinky anebo se odrazím a vyplavu nad hladinu,  kde se nadechnu a začnu plavat s proudem řeky života. Proč jsem se ocitla na dně? Protože jsem se pravděpodobně vysílila tím kraulováním, jak jsem plavala proti proudu, nebo jsem kraulovala, abych u cíle byla dřív než kdybych se nechala proudem řeky života unášet a tak jsem neviděla překážku v podobě spadlého stromu přes řeku a tak jsem si narazila svou tvrdohlavou makovici a šla jsem ke dnu.

Život je lidi vážně krásný a vím, že ten kdo se ocitne ve sra…kách….tak to krásno nevidí. Neodsuzujme lidi, kteří to vzdali, ale taky je neobdivujme. Vezměme si z nich jen poučení.

Proč jsem napsala tuto pravdu? Tento svůj pohled na život a na lidi co ho dobrovolně opustili? Protože doufám, že někdo kdo bude mít choutky si něco udělat a bude možná hledat na netu, jak na to a zadá si do vyhledávače SEBEVRAŽDA, že jedna ze stránek která mu najede, budou naše stránky s tímto článkem, s touto pravdou a třeba se rozhodne ještě párkrát vstát, nebo se odrazit ode dna. Možná se mu u nás zalíbí a přečte si něco o pozitivním myšlení, jak se dá myšlenkami ovlivnit život, jak se dají přilákat peníze, jak si žít svůj život podle svým představ. Proto jsem napsala o tomto tématu…. Jsem věčný optimista a tak věřím, že článek najde ten, kdo ho má číst, nebo ho doporučí někomu kdo si ho přečíst má.

Děkuji za vaši trpělivost, že jste se dočetli až sem….já jsem to pro vás napsala s láskou a otevřeným srdíčkem….život je krásný a tak se společně smějme a mějme………

Vaše Zrzka



Sponzorované odkazy


načítá se...