Sponzorované odkazy

Ahojíček děcka moje pastelkové….

Díky vám všem za úžasný víkend s vámi. Díky tomu, že se z Jasa stal na chvilku jedináček a zvládne se o něj postarat i manžel,

jste první seminář, kdy jsem od vás neutíkala po semináři domů, abych si zaopatřila své chlupáče a tak jsem si to s vámi užila bez přestávky i v hospůdce, kde jsem ve výkladech a kreslení pokračovala. Možná to někdy na opakovačce zkusím i s přespání, ale obávám se, že se nevyspíte…prý řežu víc než chlap….ale holky ze školy co se mnou spí si nestěžují :o)…tak uvidím… dám tomu volný průběh.

Domů většina z vás podle smsek, které jste mi postupně posílali, dorazili dřív než já :o)….malinko jsem se tam sekla ještě s Lucinkou, kterou jsem si nechala na konec…snad to k něčemu bylo a pomohlo :o). Víkend s vámi byl pro mě málo…..a tak jsem s vámi pokračovala v povídání i ve snu, protože ráno se manžel smál a ptal se mě, co se mi zdálo, že tuto noc jsem nechrápala, ale místo toho jsem  furt  něco žvanila :o).

Chci, abyste věděli, že si vážím každého z vás…. za to, že jste za mnou přijeli z dálek, že jste se tak rychle otevřeli nejen mně, ale sami sobě i navzájem sobě. Cítila jsem z vás, že nehrajete žádnou hrou na „někoho lepšího či horšího“, že jste ukázali své pravé tváře, svá srdíčka, své bolesti …že jste byli přirození a sami sebou. Smekám před vámi za vaši trpělivost, naslouchání a za odevzdání se při mém vedení vás v kreslení i v meditaci. A ještě vám chci poděkovat za nastavení zrcadla některých z vám přímo mně J. Nastavovali jsme si je tam vzájemně….ale tentokrát jsem se zhlídla s jasným obrazem v některých i já…. děkuju vám ještě jednou.

Jste moc fajn parta, která se brzy seznámila a cítila jsem z vás, že se v KLUBU cítíte tak nějak domácky a vnímala jsem jistou sehranost mezi vámi.

Mám radost z toho, že někteří jste už na semináři „něco“ pochopili a že vám to „něco“ pomůže ve vašem běžném životě v jistých rozhodnutích, konání a žití.  Věřím a jsem přesvědčená, že spoustě z vás další souvislosti docvaknou … do skládanky  přibydou další a další kamínky.

Už teď se těším na další shledání s vámi….ať už to bude na semináři a nebo jen budete projíždět Hodonínem a stavíte se na obejmutí a hudlánka J.

Vždycky když se chci vypsat ze svých citů a pocitů ze semináře, tak si přeju, abych ten svůj pocit mohla otisknout na papír….je těžké nacházet slova….zážitky s vámi jsou ještě tak silné, že myšlenky mi lítají od jednoho k druhému a do toho pořád hledím na naši společnou fotku.

Už vím co jsem zapomněla…. Zapomněla jsem si nafotit vaše pozitivní obrázky a některé vaše výkladové obrázky…ale asi to nebylo tak důležité.

Vím, že většina z vás má v sobě pochybnosti a myslí si, že ten dar v sobě nemá….ale tak jak jste cítili dar léčivé energie ve svých rukou, věřte, že i ten dar kresby v sobě máte. Jen na vás záleží, jestli ten dáreček, který jste rozbalili vrátíte do krabice, kterou někde zastrčíte a  nebo ho budete používat dál. Jen netlačte na pilu…. Pokud cítíte, že teď kreslit nemáte….tak ten dáreček prozatím nechejte v krabici a až dostanete chuť na pastelky, tak je vezměte a pořádně si s nimi pohrajte.

Tak děcka moje pastelkové, já se s vámi pro tuto chvíli rozloučím. Nebojím se napsat, že vás miluju, protože je to pravda a za pravdu se já nestydím. … je toho ještě sice hodně co bych vám ráda napsala, ale myšlenky jsou tak rychlé, že je nestíhám vmačkávat do klávesnice.

 

Mějte se a smějte se a těším se někdy zase na vás.

S láskou vaše Zrzka

28.10.2013

 

 

 


Ahoj Zuzka mamčo naša zlatá.

Ten víkend bol tak silný na emócie.Ja som mala tažký začiatok ale hneď tvoje prvé piatkové objatie bolo tak krásne a silné zároveň.V piatok sme sa stretli tak dobra partička  len ja s mojou pochmúrnou náladou som to trošku kazila.Ale asi to tak malo byť.....V sobotu mi to moc nekreslilo aj keď som sa snažila.Bolo vo mne veľa bolesti.Musela som odísť z triedy a ty si ma znova nakopla.....Keď sme sa mali deliť do dvojíc vedela som že mi pripadneš TY Zuzka.Mala som ta nakresliť  čo sa mi zdalo strašne tažké ale nakoniec som to zvládla.Povedala som ti že mám potrebu písať a Ty povedala tak mi napíš list.tak som začala bolo to na tri strany ale ten šuter čo mi potom spadol zo srdca ten musel zatriasť aj našou chalupou pod Rohom.Potom to bolo už len super super super.....Tie slzy more sĺz a ten balvan to stálo za to.Mám tak čistú hlavu ako už dávno nie .Zuzka "mamčo" jedno veľké

ĎAKUJEM......že si...

S láskou Ruženka

28.10.2013

 

Ahoj, ďakujeme za krásne slová, vyznanie a chvíle. Určite budem hovoriť za všetkých:

 Aj my Ťa milujeme dobrá Zrzko. Si taká obyčajná, že si až neobyčajná.

Zasielam objatie a veľa lásky.

Tomáš

28.10.2013

 

Milá Zuzi a děcka pastelková,

ps: předem se omlouvám za to, že je to takto dlouhý i když krátký 

děkuji děkuji děkuji … mám na srdci hodně „velikých“ slov, ale přesto mám pocit, že jsou maličká oproti tomu co cítím  I když jsem tam cítila svoji bolístku, je to pro mě krásná minulost a DÍKY za ni … všechno je jak má být … mám pocit, že vlastně ani nevím, co se to na té naší pastelkové planetě dělo, snad zázrak … a pak, že nejsou  
Jelikož jsem v chápání pomalejší, tak mi ty krásné pocity ze setkání s Vámi dochází, až teď … přesto DÍKY, že dorazily  opravdu mi některé pocity a souvislosti docvakávají až teď a snad se sbírka kamínků a kamenů bude nadále rozrůstat … miluju ty chvíle, kdy něco pochopím a nebo si příjdu na svoji vlastní lež (páč člověk občas umí i nevědomky klamat sám sebe)
… ach ty zrcadla, takže Vám i za ně DÍKY, i za to, že jsem se snad tolik nebála do nich pohlédnout a lecos si pochopit  

Zuzce DÍKY, že nám věnovala tolik času a že vydržela, až do konce, i když možná chtěla být už jinde  každopádně mě se čekání vyplatilo a jsem ráda, že jsem byla dostatečně trpělivá i přes napětí, které jsem cítila a zůstala jsem. Zuzi za svoje srdce ti děkuji.

Mějme rádi sami sebe, važme si sebe a nebojme se ukázat druhým hranice, kam je už zajít nenecháme, vždyť oni nás jenom zkouší 
Buďme sami sebou a pečujme o svoje pocity a myšlenky, a těm ostatním pomáhejme a dávejme lásku 
Všem nám přeji, abychom si vyléčili svoje bolístky a radovali se ze života … přeji plno radostných radostí 

Lucka

28.10.2013

 

Ahoj Zuzko,

 

také Ti chci poděkovat za moc krásný víkend. Toho, co Ti chci napsat je mnoho, ale ten můj komunikační blok mi to nedovoluje.

 

Přesto zkusím za sebe něco vyloudit.

Moc se mi líbilo prostředí a všichni lidi se kterými jsem se setkala a hlavně jsem se ráda setkala s Tebou. Všem i Tobě se omlouvám za svoje nálady a načučené obličeje, ale v tu chvíli mi to lépe nešlo. Říkala jsi mi, že mám být svá a nekoukat na okolí co si o mě myslí a to jsem tam právě byla a nyní z toho mám pocit, že jsem na Vás působila spíš nepřístupně. No zkusím na tom pracovat a snad mi budou pomocné i pastelky.

Doufám, že se ještě někdy uvidím se všemi fajn lidičkami na opakovačce a nebo na AK2. Moc bych se chtěla naučit dělat kresbou diagnostiku.

 

Zatím se loučím a jistě Ti zase napíšu (budu trénovat komunikaci, aniž bych neustále myslela na to jestli ze mě nevypadne nějaká blbost).

 

Měj krásný den. Alena

28.10.2013

 

 

Moje milá Zrzko,

 

jsem moc vděčná za to jaká jsi a co děláš.

 

Narazila jsem na tebe asi před rokem v době mých hlubokých depresí, kdy jsem ztrácela sílu bojovat proti bolestem na srdci i na těle. Od té doby jsem urazila velký kus cesty a pomohly mi hodně i tvoje Moje pravdy, kde jsem posbírala energii postavit se zpět na vlastní nohy a přijímat radosti i strasti našeho života.

 

Na seminář jsem se těšila jako malé děcko do tábora. Skutečnost však předčila očekávání. Nevyhlásilas přesně daný řád a nehlídala s píšťalkou kdo došel pozdě na nástup a nikdo nehlídal kolik a jakých obrázků kdo namalovat. Naopak vše tak nějak plynulo a místo boje o první místo - společná radost z úspěchu, vzájemná podpora a souznění.

Všem moc děkuju za přijetí a upřímnost, které se nesmírně vážím. Ve vašich zrcadlech jsem viděla obrazy, které mi pomáhají otevřít oči a vidět věci i jinak něž do této doby. Bylo mi se všemi moc krásně a už se moooc těším až se zas uvidíme.

 

Všem posílám vřelé obejmutí

Markéta

31.10.2013

 

 

Milá Zuzi Zrzi..mamčo Pastelková♥
můžu slíbit,že nezapomenu na víkend prožitý se super sestavou holek , kluků a tvé maličkosti.
Když si na vás vzpomenu mám pusu od ucha.Bylo mi spolu s vámi jak u maminky.Pocit bezpečí a bezmezné lásky.
Slzy bolesti co pročistí a opět úsměv blažený.
Jsem jedno velké ucho,aby mi neuniklo ani slovo co pronáší to milé stvoření,co srdíčko velké má a všechny nás obejme.
Předvede smutnou žabičku a opět úsměv v nás vykouzlí.
Moje rozhodnutí bylo,abych druhý poločas svého žití,tímto zahájila a moje další cesta nebyla zahalena temnotou,
smutkem či pocitem osamění.Teď půjdu po louce poseté barevnými květy a prozářenou sluncem.Hudba krásná bude kolem znít.
Domů se navracím plná dojmů pocitů.Objímám cizí lidičky,abych předala kousek šťastného pocitu ze společného bytí.
Neumím to vše vyjádřit slovy jak bych chtěla,ale úspěch je ten ,že jsem napsala i to co tu stojí.
Mám otevřenou náruč,pojďte ať vás všechny znova obejmu.A to díky tobě Zuzi,jsi zlatý človíček s velkým srdíčkem a otevřenou
náručí pro nás i pro ty co se teprve rozhodují přijít.♥
Tvoje kuřátko pastelkové.

Mějte se a smějte se.

Danka

1.11.2013

 

 

...padá lístok padá
na naše duše láska sadá

v srdci cítim lásku
tenká je ako na vlásku

ale veľkú silu mám
aj tebe ju s pokorou dám

príjmi kúsok lásky mojej
a ja príjmem tvojej....

lásky, nehy, kúzlo krásy, a nekonečného porozumenia


ceruzky moje

Prišla som posledná k Vám, ale to čo som cítila sa opísať nedá. Krásne ma privítala Zrzulka, to ma dojalo, ako ma objala ako by sme k sebe patrili, a vy? Sedeli ste tam a očakávali ste plno informácii, energie a sily, ale neverili by ste, ja som cítila takú silu a energiu, tá z vás priam žiarila, bol to síce rýchly z mojej strany ale krásny pohľad. Neviem či viete, ale asi nie, ale ja som sa odhlásila vo štvrtok ale v piatok bola situácia úplne iná ja som cítila, že musím musím prísť..neviem prečo, ale musím. Niečo ma ťahalo ísť za Zuzkou a za vami. A ako Zuzka povedala, tak naozaj sme sa museli stretnúť.Pozerala som si vaše tváre a zdali sa mi byť známe...kde sme sa už stretli ?..Zrzka? Alenka? Vlaďka? Martuška? Danka?moja Jasmínka? Jolanka? Evička a Dášenka?aj Liduška..
Viem boli ste súčasťou môjho niektorého žitia-bytia.
Viem to! a viem aj to, že ste krásne ženy a dvaja muži a svojou vnútornou krásou
ktorú dávate. Vaša láska a sila žiť!!! ľudom okolo vás dáva viac ako hmotné statky.
Verte, že každý kto tam bol v tie osudné naše dni 25-26-27.10.2013 tak
je výnimočný!
je krásny!
je silný!
jedinečný!
a nehanbím sa napísať, že vás mám úprimne rada a posielam silné objatie plné lásky,
ktoré vám neurobí vrásky
boštek na líčko
a dajte si krásne, zdravé jabĺčko

s láskou a nehou v srdci

malá Alča

3.11.2013

 

Ahoj Zuzi,

ráda bych ti poděkovala za skvělý seminář AK 1 a podělila se o své dojmy. Sama jsem se před kurzem automatickou kresbou zabývala jak už víš, tvůj kurz mě obohatil o úplně jiný úhel pohledu, za který jsem ti vděčná. Sama lidem pomáhám, ale sama sobě pomoci je to nejtěžší. Právě díky tvému kurzu se mi podařilo nahlédnout do svého nitra z jiného úhlu. To byl extra bonus ještě k tomu, že jsem byla obohacena o široké spektrum vnímání automatické kresby. To by bylo na dlouhý soupis, někdy to sepíšu do blogu, který pak můžeš připojit, když budeš chtít.
Líbil se mi tvůj přístup k nám jako žákům, tvá sdílnost a ochota nám vysvětlit to, co jsme chtěli vědět, často i mimo rámec AK.
Ráda navštívím i opakovací kurz a AK 2 pokud to bude možné.
Nechci ti mazat "med kolem huby", ale opravdu nebylo nic, co by se mi nelíbilo, přišlo mi to dokonalé takové jaké to bylo. Užila jsem si skvělý víkend a i když mě v sobotu bolela úmorně hlava, dalo se to vydržet a hlavně STÁLO TO ZA TO!
Mám tě ráda, jsi skvělej člověk a moc ráda tě kdykoliv uvidím.
Tvůj kurz bych doporučila všem lidem, kteří opravdu hledají odpovědi, těm, kteří stojí o názor někoho jiného, všem těm, kteří se chtějí na svůj život podívat z jiného úhlu pohledu, těm, co na sobě chtějí zapracovat, protože kurz nebyl zdaleka jen o kresbě, byl to takový duchovně založený víkend, prošpikovaný vtípky, drsnějšími slůvky a hlavně spoustou zdravého smíchu ( v mnoha případech doslova ozdravného).
Jo - ještě jsem chtěla dodat, že se mi líbilo, že dáváš druhým své pravdy, ale nikomu je nevnucuješ. Každý si sám vybere ty, se kterými souzní. A tak to má být.

Měj se báječně,
Jolana Nová Cesta

3.11.2013

 

 

Je úterý a já jsem konečně doma...

přes den v práci jsem v podstatě stihla jen odklikat "fb přátelstí" a až teď se opět dostávám k počítači, abych mohla napsat pár řádek pro všechny, s nimiž jsem strávila víkend.
Na rameni mi sedí černá kočka a spokojeně dříme, lehce přimhouřené oči bílého kocoura mě oranžově pozorují z protějšího stolu - už jsem od nich dostala vynadáno za nehoráznost opuštění, ale pomazlila jsem je, zakrmila a zavládl mezi námi klid...
Uplynulé dny byly mým "časem pro sebe" a já Vám děkuji za milou společnost - bylo to na pohodu .
Odvezla jsem si připomenutí, na čem je třeba aktuálně pracovat a jedno osobní poznání, které je více než vhodné zohlednit při poskytování masáží...a taktéž úsměvně spokojený pocit, že minimálně mimča ve svých kresbách poznám, ač je zakresluji úplně jinak než Zrzka  .

 Jana

5.11.2013

 

Drahá Zrzečko,

omlouvám se,že jsem si až nyní udělala čas a píšu.Jsem zahlcena FB-až mi jde hlava kolem.Děti říkají,že kdo tam není,nežije.Já mám momentálně opačný pocit!?!....

Ale vážně.Už po telefonu jsem Ti z celého srdce děkovala za víkend.Zažila jsem už spoustu seminářů,na každém jsem měla být-kdyby jen pro jednu větu,pro jedno setkání.Víkend s Tebou a všemi ostatními pastelčaty byl

krásný.Znovu jsem zažila pocit propojení  mezi námi všemi od první chvíle,kdy jsem usedla ke stolu.Vnímala

jsem všechny kolem sebe a současně sama sebe....Nic jsem neočekávala,nic jsem neřešila,nic jsem neposuzovala.

A bylo mi krásně.Pravda je,že v neděli jsem byla  už dost unavená a po příjezdu domů jsem hned vlezla do pelíšku.

Pastelky jsem vzala do ruky zatím jen jednou.Vykreslovala jsem se ze svých emocí,tentokrát jsem papír dřela černou pastelkou.Můj patnáctiletý Romča na mě nevěřícně zíral.A co teprve,když jsem papír pálila nad wc-mísou.To i ostatní dvě děti -Blanička s Jirkou chodily po bytě a hledaly,kde hoříme.......Řekla jsem jim,co dělám, oni se uklidnily-už ví,že maminka je tak trochu jiná......

Už teď se těším na opáčko a další AK.

Ještě jednou moc děkuji Tobě a všem úžasným Andělům,se kterými jsem měla tu čest být.

S láskou

Eva

7.11.2013


Sponzorované odkazy


načítá se...