Sponzorované odkazy

Ahojíček děcka moje pastelkové,

Od našeho setkání uběhl téměř týden a já se konečně dostávám k tomu, abych vám napsala své díky za skvělý víkend s vámi.

Byl to skvělý víkend ve společnosti skvělých  lidí, kteří se k sobě chovali vzájemně bez přetvářek a vzájemně si předávali zkušenosti. Po každé, když píšu svou rekci na seminář, tak si přeju, abych mohla své pocity, emoce které ve mně jsou vtisknout na papír jako otisk ruky….ale to nejde a tak se pokusím i dnes to malino shrnout a dát do písemné podoby.

Moc ráda jsem viděla vaše tváře, tetelila jsem se blahem při vřelém objetí a největší radost jsem měla z toho, že každý z vás se posunul, pochopil a udělal velký kuse práce na sobě. Přesto všechno vaše pochopení a posunutí vypadal seminář, že bude samá sranda :o). Sranda byla hned v úvodu, ale jak se začalo vykreslovat, tak najednou každý z vás byl sám za sebe a našel v sobě boly, které pustil na papír…. U některých byla veliká bolest, která se prolila slzičkami….prošla jsem si všechny bolesti s vámi, na které jsem si sáhla….ale tři byly tak silné a velké, že jsem ronila krokodýlí slzy s vámi. To samé jste si prožili i při meditaci, kdy jste šli zpětně vašim životem… přišla bolest, pochopení, úleva….a pak zase smích.

Byl to moc silný seminář…. A proběhl přesně tak jak měl, byl tam ten kdo tam měl být. Proces hojení ve vás nastal v Hodoníně a ještě nějaký čas bude pokračovat.

Chvílemi jsem byla jak papoušek, když jsem některé „věci“ opakovala např. MILOVAT BEZPODMÍÍNEČNĚ, BRÁT VĚCI TAK JAK JSOU, TO CO NÁS BOLÍ NÁS POSOUVÁ, DÁT VŠEMU VOLNÝ PRŮBĚH. Opakovala jsem to nejen pro vás, ale i pro sebe, protože týden před a po semináři, jsem toto všechno měla mít na paměti a měla jsem praktikovat. Praktikuji i v tuto chvíli….nejsem teoretik, který káže vodu pít a pije víno….to co na semináři „přednáším“ tak to mám v sobě seskládané, tak to i v životě praktikuji.

U nás na Moravě si říkáme děcka a tak jsem vás kdysi nazvala děcky pastelkovými…..na tom není nic zvláštního…. Ale já si uvědomila na semináři jednu věc….když jsem vás objímala při vaší bolesti,  najednou jsem držela v náruči malé, bolavé, ustrašené dítě, které se mi podařilo utišit. 

Z reakcí ve skupině pastelčat to po semináři žije a přibývají nové a nové obrázky. Píšete si tam vzkazy, ze kterých jde cítit, že chápete čím dál víc váš život, vaši cestu a že jste si seminář užili a že vám bylo taky fajn. Mám radost. Mám radost i z toho, že jste se rozkreslili ještě víc.

Děcka moje pastelkové……….já vám fakt ještě jednou moc a moc děkuju za skvělý víkend. Jsem na vás pyšná a těším se někdy zase na vás…..ať už na nějaké opakovačce, nebo pokračování v semináři automatické kresby anebo někde úplně jinde na úplně jiném místě.

Mějte se moc hezky, pracujete na sobě a hlavně dávejte všemu volný průběh…a když už si nebudete vědět rady….tak jen pozorujte a vnímejte co to s vámi dělá a pokuste se podívat na ty boly i z druhých úhlů pohledů.

 

Miluju vás bez podmínky…to znamená, že vás miluji takové jací jste a nechci na vás nic měnit….s láskou vaše

Zrzka

5.9.2013

 

 

 

   

 

 

 

Zuzi

moc ti děkuji za krásný víkend plné energie a že ses nám tam zase věnovala .Taky že jsem poznala nové krásné pastelky s kterýma jsem se tam setkala.I když jsem upřímně měla strach jak to všechno zvládnu...tak to bylo pro ně veliká síla.Velice jsem se na ten víkend těšila a všem touto cestou děkuji...za úžasné dva dy strávené v kruhu přátel......

s láskou Sáša

2.9.2013

 

 

Ještě jednou díky Zuzko

za supr víkend.Svou bezprostředností  dokážeš rozesmát i nakopnout lidi zamyslet se nad situací a sebou samými.Je to dar,který zúročuješ ve správný okamžik a na správném místě.Není to lichotka a ostatně reakce ostatních pastelčat rezonují na stejných vlnách.

Díky že jsi taková, jaká jsi.

P.S.. Yanka

2.9.2013

 

 

Ahoj Zuzi,

chěla bych Ti napsat pár hřejivých slovíček z víkendové opakovačky.

Neustále mně v hlavě doznívají myšlenky na sklělé lidi, na které jsem se nesmírně těšila a hlavně na tebe. První setkání s tebou bych bez jakýchkoliv "klišé" nazvala pro mne osudovým.

Od toho semináře - AK 1 se mně změnil život.

V podstatě jsem chtěla absolvovot seminář automatické kresby, ani ve snu by mne nenapadlo, jak hluboké poznání ve mně zanechá.

Že mne to nekreslilo, nebylo v tu chvíli vůbec podstatné. Náhle jsem byla mezi lidmi, kteří mi byli srdcem velmi blízcí, i když svým poznáním (z mého pohledu) mne vysoko přesahující.

Byla jsi to hlavně ty, která mi ukázala cestu a hloubku "duchovní svobody".

Od této doby jsem opravdu začala jinak uvažovat a snad se i jinak chovat.

Letošní opakovačka je pro mne takovou druhou změnou. Konečně jsem se rozkreslila, což bylo příjemné.

Mezi Vámi - některými známými a taky spousty novými pastelčaty, jsem se cítila opravdu moc příjemně. Vlny emocí, lásky a pochopení jsme cítili všichni, učebna jimi praskala ve švech. Ikdyž nás bylo třicet, byla mezi náma taková sounáležitost, že je to až s podivem.

 

Jsi fakt skvělá, skromná a lidská. Máš obrovské srdce a chuť se rozdávat. Nesmírně si Tě vážím a zároveň obdivuji. Od této něděle jsem našla jsou cestu. Je to díky tobě. Musím říct, že jsem tak nějak bloudila, hledala a hledala veeeeelmi ze široka. A ono je to tak jednoduché.

Díky Ti a samozřejmě i všem krásným lidem, kteří tu byli s náma.

Pa, objímám Vás.

Z celého srdce Marcela

5.9.2013

 

 

Zuzanko, Zrzečko naše úžasná,

děkuji za všechno, za Tebe, za všechny ostatní Pastelky a za to, že jsem mohla přijet. Vždycky na Tvých seminářích udělám kus práce, pokaždé vyplave nějaké bebino a ty mě ho s láskou a něhou pofoukáš (a když je potřeba, tak nakopeš zadnici). Mám Tě v srdíčku BEZPODMÍNEČNĚ :-)

Kristýna <3

5.9.2013

 

Ahoj Zuzinko,

 

moc jsem si to užila. Děkuji za tvé pohlazení na duši, za tvoji podporu, objetí a láskyplné vedení. Děkuji všem za podporu a za informace, které ke mě přišly,  je mi po Vás moc smutno. Jsem vděčná, že jsem mohla s Vámi strávit takový obohacující víkend.

Pá s láskou Katka

5.9.2013

 

 

Moje milá Zrzečko,

 

já osobně jsem byla úúúúúúúúúplně nejvíc šťastná ♥  :-D Za a) jsem dojela brzo, za b) jsem to cestou vzala k Melounkům, za c) ten víkend se všema pastelčatama mi dal hrozně moc. Vlastně jsem jela domů... za svými ♥ Některé jsem znala a další  nové poznala. Díky za to, že tohle "pácháš" a dáváš lidem to, co dáváš. Mě osobně jsi před rokem nakopla někam...... sama občas čumím kam :-D, ale moje díky jsou pořád stejné.......... děkuju za to, že jsi. ♥

Všechny jsem viděla/poznala ráda a vzpomínat budu ještě dloooooooooooooouho :-D. A lednový seminář..... v této chvíli nejsem schopna říct, že budu, ale věř, že bude-li to jen malinkato možné - máš/te mě tam jako na koni :-D

MTR ♥
Hančí – mašli

5.9.2013

 

Milá Zuzanko,
děkuji Ti za Tvůj krásný srdíčkový mejlík a za vzácné chvíle na semináři. Byl to můj druhý a věřím, že nebyl zdaleka poslední. Na první jsem jela a nevěděla, co mě čeká. Prvně v životě jsem se vydala sama tak daleko a mezi úplně cizí lidi a přesto jsem cítila, že je tam zrovna moje místo.
Když jsem slyšela příběhy a viděla, jaké trápení někteří s sebou nesou svým životem, říkala jsem si, co tady dělám a myslela jsem si, že to mám po loňském roce všechno srovnané a vyřešené.. tehdy jsem způsobila rozchod a rozvod manželství po 23 letech, změnila bydlení i práci.. bylo to zkrátka několik kotrmelců v jednom roce a já se najednou cítila dobře, protože jsem se začala mít ráda a udělala, co bylo pro mě nejlepší a přestala řešit minulost a mít strach z budoucnosti, přesně, jak jsi říkala... žijte přítomným okamžikem. Žila jsem..
Na AK1 jsem poznala nové přátele a moc se těšila na srpnovou Opakovačku. A zase jsem si myslela, jak to mám všechno srovnané. Když jsme se losovali do dvojic, věděla jsem, že zbydu, tak jsi mi dvojici tvořila Ty :-). Nakreslit jsem Tě moc nedokázala, trémou a nedůvěrou v sebe sama.. ale Tvoje kresba mých čaker byla přesná a v pravou chvíli.. a Tys mi řekla něco, co jsem si uvědomila při nedělní meditaci.. cestou životem zpátky. Do téhle chvíle jsem si u každé Tvojí meditaci v pohodě zchrupla. U téhle to nešlo.. dlouho jsem se ndokázala prodrat zpátky tím loňským rokem a jak jsi mi řekla při kresbě.. byly to výčitky, které mě blokují.. meditace byla pro mě hodně emocionální a myslím, že i těžká, ale děkuji za ni.
Uvědomila jsem si, že to nemám tak vyřešené, jak jsem si myslela, že vleču minulost sebou a chvílema mě dohání sama.. Ale díky všem těm úžasným lidičkám na semináři, kteří se nestydí nikoho obejmout a poskytnout mu ve slabé chvilce svoji náruč, která tiší bolesti, jako náruč matky.. jsem tohle všechno ustála. Jsem ještě pořád emočně rozhozená.. najednou si uvědomuju, že ačkoliv dělám hrdinu, chybí mi láska.., přátelé, když se dlouho neozývají a někdy vnitřní pohoda, nahlodaná dlouhodobým stresem a hlavně "neláskou" v práci, kde trávíme všichni hromadu času. Poslední týden hodně brečím, asi se něco utrhlo a dokonce.. a za to se stydím, nemám chuť do života.
Věřím, že se to srovná.. Pořád myslím na nové přátele, které jsem poznala.. Sašenku, Aničku, Hanku, Andrejku, Katku i Ondry a Lea, Péťu a Marcelku.. a všechny ostatní.. i na TEBE. Jsem za ně vděčná.. a Tobě, milá Zuzanko za to, že jsou semináře, že je na fb skupina AK, kterou jsi založila a díky ní, můžeme být pořád spolu a taky s Tebou.
Děkuji za krásný víkend, děkuji za všechna obětí a úsměvy... děkuji, že jste všichni součástí mého života.. slova mi na to nestačí.. ♥.

S láskou a úsměvem objímá Kamča. :-)
Je to dlouhé a nečtu to po sobě... ;-)

5.9.2013

 

Ahojky Zrzko-Zuzko,

 

som veeeelmi rada, ze som bola na opakovacke, napriek tomu, ze z povodnej zostavy tam bola len Zuzka.

Vela dalsich som poznala z fcb a tak sa tesim, ze k menam a zazitkom pribudli realni ludia.

Pri nasom stretnuti pred prvym kurzikom som pochopila, ze musim. I ked som doteraz nekreslila.

Tesim sa drobnym pokrokom a novemu vnimaniu. Tak to bolo aj s tou dusou otca. Je to cerstve a stale si neuvedomujem, ze ak pride, bude to "niekto iny". Ze mozem uvolnit strachy.

Budem sa tesit na dalsie stretnutia plne smiechu, radosti, ale aj beeekania.

Bez toho by to nebolo ono :-)

Mam Ta rada a tesim sa hoc aj na opakovacky opakovaciek <3 <3 <3 (ci bude z tohto srdco netusim)

 

Cmuuuk na cumacek.

 

Iva, Skalica

5.9.2013

 

 

Zuzanko, mamčo pastelková...

děkuji za tvá nádherná slovíčka... jsou tak silná jako tvá přítomnost.. hledám slova, kde už jsou zbytečná... nechala jsem za sebou nádhernou čáru... díky tobě... asi bude lepší to rozepsat, na začátku všeho bylo páteční posezení... kde lítali nádherné energie... já jsem si bláhová myslela, že mám vše vyřešené... začalo vykreslování... v hlavě proč vykreslovat vše mám zpracováno... nebýt Honzíka a daru, co má v ruce bych jen seděla a koukala do prázdna... stačil jeden dotek... na záda a otevřelo se mnoho... co bylo hluboko a šlo dál... tolik bolesti... co jsem držela zakrývala...hlavně před sebou... vykreslení emoc&ia cute;... uf síla... poté dání do dvojic Kristýnko... děkuji... za zrcadlo... mnohé mi dalo... A to jsem netušila... co mne čeká v podobě meditace... vrácení se zpět... v mém životě... cesta byla těžká bolavá... Zuzanko nebejt tvého pohledu... vylítla bych ven z místnosti... tvůj pohled mi dal odvahu, že v tom nejsem sama... horší bylo v prenatálu... chápu mé předčasné narození... také děkuji za zpáteční nádhernou cestu... díky Bohu- bílého světla...  a tobě. Dost jsem pochopila... není třeba slov... ještě to ve mne dobíhá... uzdravuje se... Přišla nádherná úleva... najití správných lidiček... kde jsme jedno... v hlavě úplnej výmaz... ži ji tady a teď...můj  život je  složitý s jiným dítětem... přesto už chápu věci jinak.... nač hledání odpovědi proč... mé dítě... proč já... vím , že tu jsme pro sebe... Zuzanko děkuji... mám v hlavě spoustu slovíček... která bych tu psala, přesto jsou zbytečná... a slovo děkuji nenaplní to, co chci vyjádřit... protože děkuji patří každému, kdo tam se mnou byl... jste součástí něčeho nádherného... Je to jako puzzle... i ten jeden dílek, by tam chyběl.... jako každý z vás. A všechny vás i s mamčou pastelkovou děkuji.   Andre

5.9.2013

 

 

Ahoj Zuz,

celý týden se mi honí seminář v hlavě a já tam dost často utíkám zpátky v myšlenkách, naštěstí na tom nejsem tak "zle" jak píšou ostatní...jsem docela i na zemi a prostě dělám, co je potřeba, ale mám mnohem větší potřebu bývat sama se sebou, tak si každý den po práci uzmu hodinu jen pro sebe a buď jen tak poslouchám hudbu, nebo v klidu a tichu ležím, nebo maluju, vlastně už jsem to dlouho nedělala a furt jsem zaměstnávala hlavu i ruce, aby hlava nevymýšlela pičovinky. Takže se snažím hodit do klidu a moc nepřemýšlet.

Víkend byl moc fajn a já si to moc užila, přiznám se bez okolků, že jsem tam jela kvůli pár Pastelkám, které jsem chtěla vidět, jinak jsem se moc nezapojovala, ale tož to je u mně celkem normální, kupovidu jsem zvládla i tak velkou skupinu a nebylo mi zle (zato to schytal Leo). Ouvej mi bylo až v neděli při loučení, Mašle mě teda rozbrečela, nevím, co to spolu máme, s ní a s Aničkou, vždycky brečím jak želva...

Sešla se tam moc fajn parta, i když jsem víc než půlku lidí neznala, bylo mi mezi nima moc dobře.

Přemýšlela jsem, proč máme takový náraz při kontaktu s "realitou všedního dne"..no mám obavy, že jsi návyková, i ti lidi okolo, kde potkáš takovou spoustu střelených lidi pohromadě, kteří jsou navíc ochotní se objímat a ještě to k tomu myslí i vážně! :-D  a upřímně se zajímají o ty okolo (neříkám všechny okolo, ale v takových malých podskupinkách, ve kterých jsme si prostě vzájemně blíž. No a taky to, že se vzájemně tak nějak politujeme a podpoříme do budoucna, tož kde to jinde máš než na Pastelkách.. O to horší je pak kontakt s tím okolním světem. Zjišťuju čím dál víc, že si nemám s lidma okolo co říct, vždycky jsem to tak mívala a připadla jsem si sama jediná a divná, teď už to prostě neřeším, vím že takto střelených je nás víc a kdo není, nech si trhne. Je ale pravda, že se lidí straním víc a víc, stačí mi v práci, tam si to užiju, nabiju se od nich, pak nakouknu na face do skupiny, pokecám s nejbližšíma Pastelkama a mám na komunikaci vystaráno, takže asi jsem už pochopila, že nemusím s každým vykecávat a když není o čem, tak zkrátka není o čem. I když místama si říkám, jestli neskončím jak poustevník...

No dívám se, že jsem toho už vyplodila dost, končím proud myšlenek, posílám pusu a velké objetí a zas někdy ahooooj

Dochtorka

5.9.2013

 

 

Ahoj broučku,
děkuji za vše...trošlu mi chyběly mně známé tváře, ale jinak super...snad začnu i já konečně něco čmrkat, zatím mi jde jen to snažení :-)
Zuzi nedá mi to se nezeptat, jestli jsi OK? Navenek furt stejná, ale jiná...hubená ještě víc, trošku strhaná...krása a láska z tebe sálá, ale naskakuje mi tam furt to ale...
Jen ti chci říct, měj se ráda,mysli na sebe, odpočívej, dobij se....
Dobrou noc
páček Zojáček

5.9.2013

 

 

 

Ahojíček Zoji,

To ale které ti naskakuje, tak je….. jen tě mám potřebu ujistit, že jsem OK,  přes všechno čím jsem si musela od jara projít a ještě procházím. Nechce se mi o tom psát, něco z toho jsem vám pustila i na semináři… je toho hodně a teď aby toho nebylo málo, tak jsou ještě napadeny i PRAVDIČKY virem :o). Njn….když si neuberu sama, tak mi uberou ti nahoře,  protože v práci to vypadá, že mi ještě přidají…jak jinak než práce. Ale to si nestěžuju….fakt to beru všechno tak jak to jde…. Díky semináři, kde jsem se i já z vás nalila… a ještě teď mě vzpomínky hřejí ….to všechno mi pomáhá překonat „trable“… věci se dávají do pohybu a tak věřím že i toto období za čas pomine.

Proto patří díky všem, kterými se obklopuju.

Tak zatím pa Zrzka

5.9.2013

 

Děkuji a mám tě ráda...
P.S. kdyby ti chtěl Miloš dát něco k vánocům...http://www.roznovskepivnilazne.cz/...... supéééér... Petr nezapomene na lávové kameny a já na pana majitele se snímáním aury..a samozřejmě jejich pivečko k tomu...

papa

 

 

 

Nejdražší Zuzko,

je težké vyjádřit slovy, co se skryva v jednom objeti ...
AK je vlastně kurz zázraků :'( Jsi maják co přitahuje dušičky lidí, aby mohly vyléčit svou duši a ukazuje jim cestu ... v mlze života. Když člověk vyléčí svou duši a je to největší zázrak - protože pak může vyléčit i svoje tělo :-)
Dostala si velký dar spojovat lidi, tvé kurzy nejsou neorganizované ale organizuje je nekonečná láska...
Nic není jen náhoda... a nikdo z nas už nebude nikdy sam... jsme rodina velkych srdci co už nenechaji nikoho padnout na držku...
Zapaluješ v našich srdcich plamínek naděje, že svět je nádherné misto a my tim plaminkem budeme svitit na sestu ostatnim. A doufam ze ty svetla jednou dokazi zmenit tenhle svet...
Ten vikend byl prostě mazec a jsem moc rada že jsi a že jste...
S laskou v <3
Soňa

5.9.2013

 

 

Ahoj Zuzanečko, mámo pastelková úžasná,

 

moc moc děkuji za nádherný mail, který jsi nám napsala, i za to všechno, co pro nás děláš. Děkuji z celého srdce za to, že jsi  :-*

 

A jelikož bych Tě opat chtěl vidět, a spolu s Tebou další úžasná děcka, tak tímto vyjadřuji svůj zájem o AK 2 na konci ledna.

Nesmírně se těším, až se zase uvidímě, s Tebou a dalšíma moc fajn lidičkama ;-)

Opatruj se a krásný den :-)

Honzik

5.9.2013

 

 

 

Zuzanko, Zrzečko  moje

zlatá milovaná :-D

Tak jsem si říkala, odepíšu hned.. a otevřela jsem na fb

Dášky příspěvek – tu písničku Cesta od Tomáše Kluse.. tooož mám slzy v očí

–ale jsou to slzy radosti a lásky či čeho… a první slova, která se mi

chtějí  napsat jsou: MILUJI TĚ, MILUJI TĚ,

MILUJI TĚ!!!! :-D

 

Zuzi, toto byl nááádherný srdíčkový seminář… jsem plná

pocitů – štěstí, lásky, radosti… a já nevím, co  ještě … :-D

Konečně jsem si užila a hlavně prožila i ty meditačky :-D hlavně

tu s těma barevnýma místnostma – ta se mi mooooc líbila… normálně se mi

tam stalo, že jsem si v té fialové místnosti sundala kalhotky :-D … tak a

je to venku… ještě jsem si říkala, ty vole, proč až ve fialové? Kdyby v oranžové,

tak neřeknu, žeee? U mě nic nového … :-D … tož myslím si, že ve fialové snad

proto, abych byla čistá před Bohem.. nebo co… jinak nevím… :-D

Jinak ten pán na fotce, co jsem Ti ukazovala s tím velkým

„kolečkem“ v klíně :-D … má snad opravdu něco s prostatou, navzdory

tomu, že je ve svém věku sexuálně velice aktivní…. A ta prostata bylo první, co

Tě napadlo… J

Jinak četla jsem na fb, že Baggyho teda čeká cesta za moře…  tož jak říkáš, je to tak, jak to být má… tak

ho pořádně obreč, pač víš, co to jsou zadržované slzy… :-* :-* :-*  … a pak jsi tam psala něco o bernském

salašnickém… toho mám doma – plyšového na posteli… včera tam na mě tak koukal,

tak jsem si na to vzpomněla, jaks to tam psala… :-))

 

Jo to Ti musím ještě říct… Včera mi šly doma myšlenky na

Dášenku Žurovcovú a Kamilku – na jejich obrázky… myla jsem u toho nádobí… já ho

myju v koupelně, pač nemám ještě linku v kuchyni, ale jinak bydlím v bytě

v bytovce, takže asi víš, jak je to tam většinou udělané, tento byt je

krásně opravený, jen linku tam už nedali.. ale to neva…, tak já byla to nádobí

v koupelně a jak jsem vždycky vzala jar do ruky, tak z něho ulítlo

pár bublinek… a tak myju, myju… a pak jdu do kuchyně.. a normálně tam jedna

bublinka lítala nad stolem a pak k Zuzce na kraj pokojíku a pak se stočila

a zase zpátky do kuchyně.. a já na to koukal jak vejr, protože do ničeho

nenarazila a krásně všechny překážky obeplula… to bylo úžasným…  pak praskla o králíkovu klec… :-D

Tož Zuzanko nevím, co bych ještě napsala… přeju Ti ….;-) ♥ :-)) ... sluníčko v duši,

úsměv na rtech a lásku v srdíčku ♥

 

Těším se na další setkání!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

 

Tvoja

Rozárka :-*

5.9.2013

 

 

Zuzanko zrzavá,

děkuji za krásný víkend. Takové setkání posílí člověka v základech, v přemýšlení ale hlavně duchovně pozvedne. Sama dobře víš jak to v dnešní době funguje: Skrývat emoce, empatii, pocity, první dojmy z člověka, ale také být citlivý a pomáhat, soucítit – tak to teď běžně funguje a proto všechno v sobě dusíme a zaplácáváme bahnem moderní doby, stresu a hlavně strachu o peníze a živobytí. Jaksi zapomínáme a nechceme si vůbec připustit že něco nehmotného existuje, ale hlavně to nechceme aby to náhodou někdo věděl, že cítíme věci jinak než podprůměrná masa nás lidí – hlavně nevyčnívat! A tak tě pohladí po dušičce a polaská po srdíčku, když potkáš takové lidi, když můžeš mluvit bez obalu, nestydíš se za to co cítíš, jak to vidíš, slyšíš! A ostatní to chápou, vidí stejně tak…. hodně se u toho učíš a hodně věcí ti zaklapne do sebe. Každý dostal nějaký kopanec v životě, který ho dostal k tomuto způsobu uvažování a mezi tak mooc skvělé lidičky.

Děkuju za ten kopanec, děkuju za Tebe Zuzi,

děkuju za všechny ostatní, děkuju a vážím si toho………..

Dáša

5.9.2013

 

Ahoj Zuzanko !
Děkuji za tvá slova,která umí krásně pohladit :-)
Byl to můj druhý seminář a já měla pocit,že jsem úplně v jiném světě s krásnými lidičkami.
Když jsem byla s vámi,tak jsem úplně zapomněla na svět ve kterém žiji a těžko se mi vracelo do reálu.Za celý víkend jsem neuronila ani jednu slzu,ale jen co jsem vylezla v Praze z auta a začala se loučit,byl můj konec a já bulela a bulela.A ještě celé pondělí,ha ha .Jsi úžasná bytost,Zuzi a já tě prostě žeru :-)))) Děkuji všem za nádherný víkend .Už se těším na další AK :-) budu jezdit do konce svého života :-))) Neuvěřitelně mě to pomáhá a směruje.Děkuji ti z celého srdíčka,Zrzečko moje milovaná.Mám tě mooooooc ráda.

S láskou Péťa blondýna :-)))

5.9.2013

 

 

Mila Zuzka,

 

dakujem za tvoje slova, ktore hreju, a aj za ten spolocny vikend.

Velmi mi teraz nejdu slova, ale ved vies, ze niekedy ani nie je potrebne vela slov.

Vies co citis. Mam ta rad, ako cloveka ktory ma nieco naucil a zaroven si aj prijemne ludska :).

Ako blizkeho Cloveka.

A ako som uz pisal mas velke srdiecko, co zrejme priamo suvisi s tvojou ludskostou.

Aj ked sa nenaucim kreslit, to nevadi. Pre mna to nie je podstatne. Mne tie vikendy dali ovela viac, ako keby som sa naucil nejake techniky, teoriu a bohvieco este.

U teba si o.i. vazim aj to ze napriek tolkym priaznivcom mas v sebe dost pokory a ucty k tymto ludom a my to samozrejme citime a ctime si toho.

Myslim, ze toto ustat je jedno male-velke vitazstvo nad sebou samym. Sklanam sa pred tebou. Zaroven, ved vies, ze ta nemam za modlu, ikonu. Ved ty sama nam to casto pripominas :).

Ano, my ludia sme nachylni byt vedeni, uctievat niekoho "mudrejsieho" :)). A zabudame, ze to vsetko tiez mame kdesi v sebe. Len to najst a vytiahnut na svetlo ;).

Vidis to, ze nemam slova a zrazu sa to z tej hlavy sype...:).

 

Este raz velke DAKUJEM TI a tesim sa ze SI  ZUZKA <3 :).

Ondrej

5.9.2013

 

 

 

 

 

 


Sponzorované odkazy


načítá se...